Obnovování československého poštovního provozu po 2. světové válce

Obnovování služeb Československé pošty po II. SVĚTOVÉ VÁLCE je všeobecně spojováno s datem konce této války který je oslavován dnem 8. nebo 9. května 1945. Ovšem to není přesné. Ani pro jednotlivá místa či města, ani všeobecně v Československu. Neplatí ani 5. květen, den kdy v Praze vypuklo povstání. Tak že těch datumů máme několik A pokud se ptáte, který těch datumů platí, musím říci že žádný z nich. Pro počátek českoslovensské pošty se musíme vrátit až do roku 1944.

V říjnu 1944 když byla osvobozena Rudou armádou Podkarpatská Rus a situace se tam stabilizovala, byla Československou vládou, po dohodě s velením RA a moskevskou vládou, na toto osvobozené území vyslána naše vládní delegace. Tu vedl zplnomocněný ministr, poslanec František Němec, V delegaci bylo několik členů jako odborníků z různých rezortů. Pro spoje a telekomunikace to byl Dr. Krupský. Jako znalec místních poměrů, jim byl přidělen místní rodák Ivan Turjanica. . Za sídlo byl Sověty delegaci určen Chust. A tady 24. října 1944 zahájila činnost. Opírala se o dekret prezidenta rapubliky ze dne 3. srpna 1944 zveřejněného v londýnském úředním listě.

Již 11. listopadu vydává delegace nařízení, které v prvém článku říká “.....po dobu než budou dány do prodeje nové poštovní známky Československé, bude používáno k vyplácení listovních zásilek na osvobozením území Podkarptské Ukrajiny (až do vyčerpání zásob) poštovních známek dosavadních, přetištěných zvláštním razítkem Československé pošty. Známky se prodávají za cenu na nich vyznačenou.....” Stalo se tak po dohodě všech členů delegace, která tak chtěla dát na vědomí že na tomto území již funguje československá administrativa. Potvrzuje to také člen této delegace Dr. A: Pražák. Ten mimo jiné uvádí že v létě 1945 byla M. Fedeléšem na Ministerstvo pošt v Praze předána veškerá dokumentace, včetně onoho razítka.

Tak že tímto nařízením byly vydány skutečně prvé Československé známky a to ještě v průběhu II. světové války. Přetisk měl jednoduchou podobu – nahoře písmena ČSP
(Česko – Slovenská – Pošta ) dole letopočet 1944, který měl po stranách tečky. Jak vyplývá z citovaného nařízení uvažovalo se pro přetiskování použít razítko. Zkoušky ukázal že to není dobré. Proto byl vyzván rytec Izak aby zhotovil kovový štoček. Známky ze zásob chustského úřadu, a dalších které byly staženy odjinud, přetiskoval ručně, černou barvou bez lesku, poštovní podúřeník Philip Michal, za dozoru přednosty PÚ v Chustu Michala Fedeleše a již zmíněného Dr. Krudského. Dne 4. prosince podepisuj M. Fedeleš potokol se soupisem přetištěných druhů a počtů známek. Bylo to 38 hodnot výplatních a 10 doplatních. Mimo toho existují dvě hodnoty, ty sice byly přetištěny, ale do soupisu se nedostaly. Přetištěny byly také dopisnice. Téhož dne byly tyto známky dány do prodeje nejenom v Chustu ale také v Sevjuši, Tkačovu, Rachové a Volovém. Známky jsou známy použité jak v místním styku, tak do zahraničí, do Moskvy i do Londýna.

S postupem svobody se to přeneslo i na Slovensko. Kde chustský přetisk inspiroval vznik dalších přetisků, nejdříve v Mukačevě (prosinec a počátek ledna 1945), Berehovu, Rimavské Sobotě, Rožňavě. Jejich provedení ukazuje že vzor měly z Chustu. Zde, i později v Čechách přetištění vyžadovali někteří velitelé posádek RA.

Připomínku chustského období však naše cesta do minulosti nekončí. Podíváme se ještě o pár měsíců dopředu. Nelze opomenout období Slovenského povstání. Na povstaleckém území pošta normálně pracovala a po sobě zanechala památku. Je to novinová nálepka pro povstalecké noviny NOVÉ SLOVO. Tak jsme se dostali k dalšímu datu - září 1944.

Téma přetiskování má nejenom v naší filatelii dlouholetou historii již z doby RU. Nejznámější je přetisk Pošta Československá z roku 1919. Populární jsou jihočeské přetisky ze stejné doby. Méně známé a vůbec ne tak populární, je přetisk Dr. Vavro Šrobára. Ministra pro správu Slovenska. I Když má zákoný podklad. Nesmím přehlédnout přetiskování rakouských separatistů, také na známkách RU. Dále připomenout přetisky sudetských Němců na známkách Československých, oslavujících jejich “návrat Heim”. Ty jistě inspirovaly mnohé české revoluční přetisky z roku 1945. Sudetské přetisky jsou léta katalogizovány, I když autory jsou stranické sekretariáty.. Tak že dnes u nich nemůžeme objevit nic nového, jako u těch českých z roku 1945.

Podle časopiseckých zpráv byl brzy po válce k tisku připraven seznam přetisků. Údajně obsahoval 250 položek. Co by dnes řekli pánové E.Hirsch a F. Novotný kdyby viděli práci španěla J.S.Graua, který v posledním vydání svého seznamu eviduje 472 měst, když v některých případech uvádí více různých. Myslím že by se svojí iniciativou která vydání tohoto seznamu zabránila, už nechlubili.

Ale vraťme se tématu datování. Nepokoje a povstání začalo v Čechách dřív než toho 5. května. Již 1. května vypuklo povstání v Přerově. 2. května povstali další železničáři, v Nymburce. Jejich příkladu následují další místa severovýchodních ČECH. Od Nového Bydžova až po Železný Brod, s městy Lomnice, Semily, Nová Paka pod. Celá oblast je pro Němce nebezpečná, jak hlásí 3. května jičínské gestapo do Prahy. Ve Vsetíně provedli poštáci přetisk na žádost velitele partyzánské brigády která tuto oblast osvobodila. Který váhu svého požadavku podpořil přítomností známých sovětských samopalů. V mnoha místech přetisky potvrdili revoluční orgány, Ale třeba o přetisku ve Velkého Meziříčí se nevědělo dlouho. Důvod – celý revoluční národní výbor Němci postřileli a předsedu pro výstrahu na náměstí pověsili. To byl také 5. květen 1945. V noci toho 5. dorazila americká jednotka do Plzně. Tak že 6.ráno už v Plzni pošta byla česká. Ale razítka stále používala dvoujazyčná! V Praze se ještě bojovalo.

Protektorátní známky stále ještě platily. Pražské ministerstvo v těchto revolučních dnech neexistovalo, vládla zde revoluční rada. A ta měla jiné starosti. Kdo byl spolehlivý, kdo kolaboroval? Teprve 16. května byla pro tisk vydána úřední zpráva o neplatnosti protektorátních známek. Již dříve však byl vyslán tak zvaný okružní telegram stejného znění.

Tak že každý si může vybrat, podle svého bydliště, kde Československá pošta poprvé po válce začala pracovat. Podívejme se také co o tom říká bible všech filatelistů – náš sběratelský katalog ? Shodně uvádí jako prvé, poválečné, známky košického vydání ! Datum vydání uvádějí 26. 3. 1945. Jistě jste si všimli, že tato serie má v Československu nezvyklé. ODPOVÍDAJÍ SOUČASNÉMU TARIFU SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Hodnota 1,50 K vhodná i pro Moravu a Čechy byla vydána až 9. května 1945. Tak že zase se nám to trochu zamotalo. Víme, že delegace vyslaná prezidentem Benešem s úkolem obnovit československou státnost na PR musela z toho Chustu utéct pod náporem ukrajinských separatistů a 1. února 1945 již byla v Košicích ? Proč ona nevydala tyto – nebo jiné známky, jako Československé označené. Vidíme že v těch Košicích pro to technické prostředky byly. Tak že máme další datum od kterého můžeme odpočítávat obnovení práce československé pošty ! Kdo tedy košické známky vydal ? Exillová vláda byla v té době v Moskvě, tak že ta to nebyla. Delegace F.Němce se k tomu nehlásí. Původní Slovenská národní rada z Bánské Bystrice v té době v Košicích také nebyla. Nebo že by byla ještě jedna?

Ale vraťme se k otázce, kdy a také kde, vlastně Československá pošta práci zahájila. Dat které by přicházely v úvahu jsem nabídl několik. Každý si může vybrat a v rámci svého regionu to dokumentovat. Vydavatelé katalogů považují za prvé – poválečné známky, serii košickou. Chustskou serii pokud berou na milost, tak jenom zmínkou na konci katalogu, s vlastním odděleným číslováním. V době prosovětské vlády to bylo logické, nemohli přiznat, že náš bratrský spojenec nedodržel smlouvu a Podkarpatskou Rus nám ukradl.

Ale dneska to již můžeme přiznat. Kdo bude první?

Záleží na každém sběrateli, kde tan začátek najde a zdokladuje.

Autor: Karel Holoubek | 7. 6. 2016

Komentáře

Jsem z tohoto článku velmi rozpačitý...

A čo Skalické známky?

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223