Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Po delší době jsem minulý týden navštívil naše hlavní město, Stockholm. Jako vždy krásné, tento víkend dokonce již s mrazíkem a se sněhem.

Rozhodl jsem se, že konečně poprvé navštívím Poštovní muzeum. Toto muzeum, podobně jako poštovní muzeum v Praze, sídlí ve staré budově ze 16. století, adresou Lilla Nygatan 6, ve Starém městě Stockholmu.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

V tom okamžiku, co jsem vešel do muzea, zůstal jsem zklamaný. Na tabulce visel plakát, že přestavují a tím hlavní výstava „Remarkable!“ je až do 27. ledna 2011 uzavřená.

Co teď dělat, když už jsem tam byl? Velice příjemná paní mě informovala, že výstava švédských, norských, finských a známek Islandu je otevřená, navíc, že probíhá motivovaná výstava známek rodiny Bernadotte, přirozeně, jako reakce na svatbu naši princezny Viktorie.

Musím přiznat, jedno i druhé je trochu mimo mého sběratelského zájmu, ale když už neuvidím známky Mauritia a podobné rarity, tak aspoň něco... Navíc jsem byl informován, že knihovna muzea je otevřená a snad zde jako filatelista něco zajímavého najdu.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Švédsko nepatří mezi filatelisticky ranné země, první známka vyšla „až“ 1. července 1855. Byla to 4 skilling banco, což v roce 1855 bylo porto za tuzemské poštovné. Přes to je to filatelisticky země mnohem starší nežli naše Československo, či Česká republika.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Prošel jsem výstavními síněmi, známky zde byly prezentované v rámech na stejný způsob jako známky v poštovním muzeu v Praze. V klidu jsem si prohlédl první známky Švédska, Norska i Finska, prohlédl jsem si položky předfilatelistické periody Švédska a též se věnoval výstavě královské rodiny Bernadotte.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Odsud jsem se dostal do knihovny poštovního muzea a zde mě čekalo malé překvapení. V prvním dílu knihovny jsem objevil svázané ročníky časopisu Filatelie a v druhém dílu knihovny dokonce československou filatelistickou literaturu! Zde na mne čekaly Monografie 1 – 17, stará Monografie Ladislava Lešetického z roku 1920, „Pošta Československá 1919“, Monografie obchodníka Huga Kaufmanna „Slovenský štát 1939“, Monografie Jana Weisse „SO 1920“ z roku 1929, „Katalog Československých známek“ z roku 1924 od Ervína Hirsche, príručky známek Hospodářství a Věda, knihy Jana Karáska, prostě slušný výběr československé filatelistické literatury.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Dalším pozitivním překvapením této knihovny byl studijní salón, vybavený počítači pro návštěvníky, kde se dají prohlížet a studovat poklady a doklady tohoto muzea a filatelistická studia publikovaná on-line. Navíc je salónek vybavený kopírovacím strojem, kde za menší poplatek si můžete okopírovat časopisy, knihy či to co vás zajímá.

Nezdařená návštěva poštovního muzea?

Takto se počáteční zklamání změnilo na pozitivní překvapení a po cca 1 1/2 hodinové návštěvě jsem zůstal pevně rozhodnutý, že se sem znovu vrátím a to nejen, abych uviděl ty světové známkové rarity, ale znovu a důkladněji si prostudoval filatelistickou knihovnu muzea.
Jestli někdy přijedete do Stockholmu, jistě zde navštívíte staré město a když už tam jste, doporučuji návštěvu Poštovního muzea.

Autor: Peter Hoffmann | 3. 11. 2010

Komentáře

Česká filatelistická literatura ve Švédsku

Literatura

pJowJUSzT

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223