Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století

Neil Armstrong je prvním člověkem, který stanul na Měsíci. Protože asi jen málokdo si dobře pamatuje těch několik napjatých dní v červenci 1969, nebude od věci si udělat malý výlet v čase. Letos je to již 35 let, co dnes již 74 letý Armstrong (narozeniny slaví 5. 8.) sestoupil z modulu Apolla 11 na povrch Měsíce.

Armstrong, Aldrin, Collins: první lidé na cestě na Měsíc

Sto let poté, co se nad Floridou ozvala hromová rána a kanón "Kolumbiada" Julese Verna vyslal v ocelovém projektilu profesora Barbikana a jeho dva společníky na Měsíc, nad floridskými bažinami opět hřmělo. Teď už to ale fikce žádného spisovatele nebyla ...

Bylo parné, jasné, slunečné ráno, středa, 16. července 1969, 9.32 místního času, kdy se na rampě A startovního komplexu 39 na mysu Canaveral, opřena o ohnivý chvost tryskající z pěti mohutných motorů, začala neznatelně zdvihat obrovská raketa Saturn 5, na jejímž vrcholku, ve stísněné kabince, seděli tři lidé. Tito astronauti se jmenovali Neil Armstrong, Edwin "Buzz" Aldrin a Michael Collins. Jména, která se měla zapsat zlatým písmem do dějin lidstva – posádka vesmírné lodi Apollo 11, první lidé na Měsíci. (všem bylo tehdy 39 let)

Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století


Za hřmění, které doléhalo až do kabiny, začala zprvu pomaličku, záhy však s přibývající rychlostí obrovitá raketa stoupat k modrému nebi. Netrvalo dlouho a Apollo 11 získalo potřebnou rychlost a výšku. Během této krátké doby bylo spáleno palivo dvou stupňů rakety a ty byly postupně odhozeny. Po necelých dvanácti minutách letělo Apollo 11 ve výšce 191 kilometrů rychlostí 7620 metrů za vteřinu a nesmírné přetížení, jemuž byli astronauti během celého startu vystaveni, zmizelo. Soulodí tvořené velitelskou a přístrojovou sekcí, lunárním modulem a třetím dílem rakety Saturn se mohlo vydat na cestu kolem Země, aby posléze zamířilo k Měsíci.

Muž na Měsíci: americký cíl číslo jedna

Tomuto historickému okamžiku ovšem předcházelo plných osm let příprav. V květnu 1961 prezident John F. Kennedy, znepokojen úspěchy Sovětského svazu, pronesl svůj památný projev, v němž jako cíl amerického snažení číslo jedna označil záměr do konce desetiletí vyslat člověka na Měsíc a bezpečně jej dopravit zpět na Zemi. Tím uvolnil tok peněz Národní agentuře pro kosmonautiku a vesmír (NASA) a zahájil usilovnou činnost tisíců vědců a desetitisíců dalších pracovníků, kteří se upnuli k jediné myšlence – cestě na Měsíc.

Samotný program Apollo, jak byl celý projekt nazván, zahájilo šest letů lodí projektu Mercury s jedním mužem na palubě, po nichž následovalo deset letů lodí Gemini s dvoučlennou posádkou. Pak přišel čas pro tříčlenné lodi Apollo. Počátek projektu však byl poznamenán katastrofou, která málem zastavila celý program – 27. ledna 1967 při simulovaném startu Apolla 1 vypukl na jeho palubě požár a tři astronauti, Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffe, zaplatili cenu nejvyšší. Nicméně v říjnu 1968 přece jen odstartovalo Apollo 7 a v rychlém sledu pak i Apollo 8 a Apollo 9, které postupně otestovaly všechna zařízení a manévry potřebné pro cestu na Měsíc, stejně jako Apollo 10, jež na oběžné dráze kolem Měsíce vyzkoušelo i manévry s lunárním modulem.

Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století


Houstone! Orel přistál!

Ale vraťme se zpět k Apollu 11. To vykonalo jeden a půl obletu kolem Země, na chvíli zažehlo motor a vydalo se na cestu k Měsíci. Po čtyřech dnech "nádherné jízdy", jak let nazval Armstrong, dosáhlo 20. července Měsíce, kolem kterého začalo po zabrždění obíhat ve výšce 112 až 315 kilometrů. Během cesty musela být provedena přestavba celé lodi tak, aby bylo možno přejít z velitelského modulu přímo do lunárního, který byl až dosud oddělen přístrojovou sekcí. Při tomto manévru byl také odhozen již nepotřebný třetí stupeň rakety.

Během desátého obletu se zpoza Měsíce vynořily už dva samostatné objekty – lunární modul Eagle (Orel) a velitelská loď Columbia. Po kontrole všech systémů ohlásil Armstrong řídícímu středisku v Houstonu: "Orel roztáhl křídla." Během dalšího obletu už Eagle začal s brzdícím manévrem, který jej měl přivést na sestupovou dráhu s nejnižším bodem 15 km, během níž ještě mohli astronauti přerušit přistávání a vrátit se ke Columbii. Manévr dopadl na výbornou, takže kosmonauti dostali ze Země zelenou pro zahájení závěrečného sestupu. Motor lunárního modulu byl zapálen a hořel až do okamžiku, kdy se Eagle dotkl svýma nohama povrchu. Na Zemi se z reproduktorů ozvalo Armstrongovo hlášení: "Houstone! Zde základna Tranquillity! Eagle přistál!"

DNE 20. ČERVENCE 1969 VE 20.17 SVĚTOVÉHO A 21.17 HODIN STŘEDOEVROPSKÉHO ČASU PŘISTÁL PRVNÍ ČLOVĚK NA POVRCHU JINÉHO VESMÍRNÉHO TĚLESA! Slova ruského otce kosmonautiky Konstantina Eduardoviče Ciolkovského byla naplněna: "Země je kolébkou rozumu, ale nelze celý život zůstávat v kolébce."

Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století  Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století


Malý krok pro člověka, velký pro lidstvo...

Po několika hodinách kontroly přístrojů a přípravy na výstup se konečně otevřel průlez modulu a Neil Armstrong začal po krátkém žebříku sestupovat. Na poslední příčce se zastavil a řekl: "Teď se chystám pustit lunárního modulu... Je to malý krok pro člověka – a velký skok pro lidstvo!"

PRVNÍ ČLOVĚK STOJÍ OBĚMA NOHAMA NA POVRCHU JINÉHO NEBESKÉHO TĚLESA! PÍŠE SE 20. ČERVENEC 1969, 21.56 HODIN CENTRÁLNÍHO AMERICKÉHO ČASU - 21. ČERVENEC, 2.56 ČASU SVĚ-TOVÉHO. Žádné přistání na jiném tělese se už nikdy nemůže zapsat výrazněji do historie jako tento okamžik.

Po devatenácti minutách následuje svého druha na měsíční povrch Aldrin. Ten si svůj pohled na okolní krajinu pochvaluje slovy: "Velkolepá bezútěšnost!" Oba astronauti rozmisťují na povrchu Měsíce vědecké přístroje a vztyčují vlajku Spojených států amerických. Pohyb po Měsíci nebyl nijak náročný, přesto vyžadoval trochu cviku. Kosmonauti měli občas potíže s udržením rovnováhy či zastavením, neboť gravitace sice byla šestinová, setrvačnost jejich hmotnosti však zůstávala zachována – k ní se přidával i třicetikilogramový skafandr s 54 kg těžkým klimatizačním pouzdrem. Na povrchu Měsíce strávili astronauti celkem dvě a půl hodiny, během nichž došlo ještě k jedné historické události – telefonicky je pozdravil z Oválné pracovny prezident Richard Nixon, který tuto rozmluvu označil jako patrně nejhistoričtější telefonní rozhovor, který se kdy uskutečnil. Pak už jen zbýval čas na sebrání několika vzorků kamenů a prachu a nastal čas návratu do přistávacího modulu.

Lunární modul s oběma muži po téměř dvaadvaceti hodinách na Měsíci odstartoval zpět k mateřské lodi – kromě přístrojů zůstala dole i přistávací část Orla, která nyní posloužila jako startovní rampa. Na jedné z jejích nohou je dodnes – a zřejmě zůstane navěky – malá plaketa na níž stojí: "Zde poprvé vstoupili lidé z planety Země na Měsíc, červenec 1969 A. D. Přišli jsme v míru ve jménu celého lidstva." Pod tím jsou podpisy všech tří členů posádky a prezidenta Nixona.

Po hladkém startu se Eagle dostal na oběžnou dráhu a začal stíhat Columbii, aby se s ní po dvou obletech Měsíce spojil. Astronauti se přemístili do velitelské sekce a Eagle byl jako nepotřebná zátěž odpojen. Velké dobrodružství ale nekončilo – všechny tři ještě čekal návrat k Zemi, průlet atmosférou, rozbalení padáků a dopad do vln Pacifiku. Návratová etapa proběhla stejně bezvadně jako cesta na Měsíc, kabina chráněná silným tepelným štítem v pořádku prolétla atmosférou a dopadla do vod Tichého oceánu.




Známkových emisí s námětem Výzkum vesmíru a program Interkosmos bylo dáno do oběhu v době ČSSR velké množství. Počínaje známkou č. 974 – družice Sputnik 2 z emise Mezinárodní geofyzikální rok, přes známku č. 1069 – Sovětská raketa na Měsíci z roku 1959 až po "masívní" nárůst emisí od roku 1961. Jako v zemi východního bloku byly emise zaměřené převážně na kosmonautiku sovětskou, později na spolupráci socialistických zemí.

Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století  Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století


Méně často se na známkách objevili astronauté USA - viz ukázka leteckých známek z roku 1969 (LT 72 a 73) a známka č. 2279 s portrétem N. Armstronga (to není ucelený výčet, jen příklad). Snad právě proto, že americký občan vstoupil na Měsíc jako první se více na známkách propaguje program Interkosmos. Po startu V. Remka do kosmu je tento počin častým motivem emisí až do roku 1987 i jako propagace filatelistické výstavy Praga 88. Naposledy se s tématem vesmíru shledáváme na známce č. 2976, v roce 1991, kdy toto téma bylo vyhlášeno jako společné pro státy zapojené do programu CEPT – Evropa ve vesmíru. Ani po rozdělení se na našich známkách téma Výzkum vesmíru neobjevuje a to ani v případě 20. výročí společného letu ČSSR – SSSR. U našich východních sousedů to bylo pestřejší. Poprvé, když i oni měli svého kosmonauta ve vesmíru (1999 – A183) a u příležitosti výročí Apolla 17 a astronauta E. A. Cernana slovenského původu (prosinec 2002).




24. ČERVENCE 1969 V 16.50 HODIN SVĚTOVÉHO ČASU PŘISTÁVAJÍ NA ZEMI PRVNÍ LIDÉ, KTEŘÍ NAVŠTÍVILI JINÉ VESMÍRNÉ TĚLESO!

Chvíli nato přiletěl vrtulník, který je vyzvedl na palubu, zatímco žabí muži zabezpečovali kabinu proti potopení. Posádka byla převezena na vlajkovou loď záchranné flotily Hornet, kam byla zanedlouho přemístěna i návratová kabina. Velké dobrodružství definitivně skončilo. Na Měsíc pak letělo ještě šest dalších posádek, z nichž pět dorazilo k cíli – výjimku tvořil známý let Apolla 13, které se muselo po explozi nádrží nouzově vrátit na Zemi.

První však může být jen jeden – a tím byl Neil Armstrong a celá posádka jeho Apolla 11. Nemůže být pochyb o tom, že let Apolla 11 a přistání na Měsíci se stal nejen událostí století, ale bude později hodnocen i jako jeden z nejvýznamnějších milníků dějin celého lidstva.

Prameny - Karel Pacner: …a velký skok pro lidstvo




Skoro mráz běhá člověku po zádech, když čte názory na to, že celá záležitost s účastí člověka na Měsíci byla jen výmyslem Ameriky, která ve vesmírných letech zaostávala za SSSR v rámci boje obou mocností o prvenství. Četl jsem pojednání, které hovoří o utajovaném prostoru "Area 51", kde se mohlo vše předtočit a pouštět veřejnosti jako skutečnost. Na druhou stranu zazněly spekulace o tom, že se Armstrong na Měsíci setkal s "jinými návštěvníky", kteří neměli zájem na tom, aby obyvatelé Země Měsíc "okupovali". Nechci se v tomto článku těmito teoriemi zaobírat a rád budu věřit tomu, že člověk na Měsíci opravdu stanul. Chtěl bych se ještě vrátit k oné historické události a zveřejněné dopisnici opatřenou známkou USA v hodnotě 10C.

Člověk, který se v roce 1969 podepisoval (jpk) a přispíval do časopisu Filatelie, tehdy o této známce napsal: "Již před časem vypracoval akademický malíř Paul Calle ze Stamfordu, Connecticut – je to autor první americké "kosmické" známky z roku 1967 – návrh na příležitostnou leteckou známku USA. Kromě autora návrhu spolupracovali ještě na grafickém ztvárnění známky grafik Robert J. Jones, rytec Edward R. Felver a nápisy z gotických verzálek nakreslil Albert Saavedra. Návrh je velice realistický, protože P. Calle ji vypracoval podle předlohy dokumentačních snímků z pozemního nácviku amerických kosmonautů na Cap Kennedy, nácviku přistání měsíčního modulu LEM na Měsíci.

Neil Armstrong – mužem č. 1 dvacátého století


Obrázek této deseticentové známky zachycuje spodní část modulu se žebříkem a první stopu Neila Armstronga na měsíčním povrchu. V pravé části známkového obrazu je pak planeta Země. Proč je právě tato americká známka "první opravdu měsíční" známkou, když – jak naši čtenáři dobře vědí – už velká řada států, Československo nevyjímaje, vydala známky s "kosmickými" nebo i "měsíčnmi" náměty. To však byly všechno více či méně technicky dokonale zpracované fantazie výtvarníků, americká známka je však první realistická. Navíc původní tisková deska této nové známky USA byla součástí "užitečného zatížení" měsíční kabiny "Eagle" – to znamená, že astronauté N. Armstrong a E. Aldrin měli tuto tiskovou desku s sebou na Měsíci. Dokonce první zkusmý otisk této známky měli američtí měsíční astronauté nalepen s sebou na zvláštní obálce a přímo na měsíci jej razítkovali příležitostným razítkem "Moon Landing USA – July 20, 1969" Jak tato obálka s pravým "měsíčním" razítkem, tak i tisková deska, z níž byl zahájen tisk známek, musela projít – stejně jako všichni astronauté a všechny věci, které měli na měsíčním povrchu – třítýdenní karanténní lhůtou v Houstnu, než mohla být deska předána do tiskárny Giori Press k tisku známek a obálka s příležitostným razítkem presidentu Nixnovi, který ji předal jako jeden z dokumentů "cestovní výstavky", již USA uspořádají. K obrazu známky ještě doplňme, že v jeho spodní čáti je anglický nápis PRVNÍ ČLOVĚK NA MĚSÍCI, v pravé části okraje pak označení země UNITED STATES. Tato známka má o polovinu větší formát než normální příležitostné známky USA a je tištěna v barvách červené, bílé, modré a hnědé v tiskových arších po 32 místo obvyklých 50 kusech. Podle předběžného ohlášení měla vyjít tato známka v nákladu 120 000 000 exemplářů, avšak i sám generální poštmistr USA Winton M. Blount vyjádřil pochybnosti, zda - vzhledem k velkému zájmu o tuto známku – nebude třeba náklad zvýšit." Tolik dobový komentář k události, která nás v těchto dnech nutí vzhlédnout v noci k nebesům a pozorovat Měsíc za úplňku.

K uveřejněné dopsnici zbývá dodat, že v její levé části je symbol programu Apolla 11, sedající orel nad měsíční krajinou. Stejnou barvou je přitištěn text prezidenta USA Johna F. Kennedyho "I believe that this nation should commit itself to achieving the goal, before this decade is out, of landing a man on the moon and returning him safely to earth", což volně přeloženo znamená: "Domnívám se, že náš národ by měl do konce desetiletí úspěšně dosáhnout toho, aby vyslal člověka na Měsíc a bezpečně ho vrátil zpět na Zemi". Tento projev přednesl americký prezident v květnu 1961, kterým uvolnil dostatečné finanční prostředky pro vědecké i technické týmy odborníků, aby se myšlenkou - ovládnout vesmír člověkem - usilovně zaobíraly. Impulsem bylo zřejmě vypuštění sovětské družice Sputnik 1, vyslání psa Laiky do kosmu, ... Nedovedl si pomyslet na to, že by Rusové měli ve vesmíru jaderné zbraně.

Na dopsinici jsou pak dvě razítka, jedno WASHINGTON DC sept. 9. 1969 a druhé MOON LANDING USA jul. 20. 1969. Razítka jsou zřejmě strojová s řádkováním na pravé straně, které je optatřeno textem FIRST DAY OF ISSUE, což znamená PRVNÍ DEN VYDÁNÍ. Předpokládám, že tato dopisnice na Měsíci nebyla a vše bylo dodatečně připravené k prodeji eventuálnímu zájemci o tento suvenýr. Uvítal bych, kdyby se ozval nějaký sběratel ze sekce Kosmonautika České námětové společnosti a článek buďto doplnil o zajímavé informace, či napravil eventuální omyly, kterých jsem se mohl při psaní tohoto článku dopustit.

Autor: Josef Fronc | 5. 8. 2004

Komentáře

Dvořákova Novosvětská symfonie

přání

RE: Dvořákova Novosvětská symfonie a pár dalších informací

NEIL AMSTRONG

Dotaz

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223