Námořnící z křížníku Kaiserin Elisabeth

Mám možnost nabídnout jedinou ukázku c.k. námořní polní pošty z období, kdy po potlačení boxerského povstání v Číně tam rakousko-uherské křížníky vykonávali tzv. „staniční službu“. Je to doporučený lístek z křížníku S.M.S. KAISER FRANZ JOSEPH I, odeslaný 5.července .1907 z japonského přístavu Jokohama. Rakousko-uherské křížníky se tam ve službě střídaly v dvouletých intervalech v následujícím pořadí: LEOPARD, KAISER KARL VI, ASPERN, KAISERIN ELISABETH, KAISER FRANZ JOSEPH I, LEOPARD, KAISERIN ELISABETH, PANTHER, KAISER FRANZ JOSEPH I a poslední v této řadě opět křížník KASERIN ELISABETH.

A právě o posledním z nich S.M.S. KAISERIN ELISABETH bych se chtěl podrobněji zmínit, a to hned z dvou důvodů. V první řadě bych rád připomněl jeho konec v čínských vodách nedlouho po vypuknutí 1. světové války. Dne 2. listopadu 1914 jej totiž vlastní posádka potopila u Tsing-tao, kde pomáhal německému spojenci v boji s Japonci bránit tamější německou enklávu. Posádka pak pokračovala v boji na souši. Němečtí a rakouští obránci Tsing-tao se pak 7.listopadu 1914 vzdali Japoncům po jejich zdrcujícím útoku.

Posádka potopeného rakousko-uherského křížníku, část které tvořili naši krajané, se tak octla v japonském zajetí, ve kterém zůstala až do konce 1.světové války. A zde je druhý důvod, proč o tom píši:

V únoru 1920, kdy naši legionáři ve Vladivostoku podepsali příměří s vládou Sovětského Ruska a jejich návratu do vlasti teoreticky už nic nestálo v cestě, zbývalo zorganizovat jejich transport po moři do Evropy. Stačilo totiž zabezpečit loď a posádku. Čeští námořníci přitom k dispozici byli: šlo o mužstvo ze zmiňovaného rakousko-uherského křižníku Kaiserin Elizabeth. Zbývalo tedy vyřešit pouze problém lodě.

V japonském přístavu Kóbe kotvil v tu dobu nový parník Taikai Maru, který byl na prodej. Pražská Legiobanka nákup profinancovala za 40 milionů tehdejších korun.

První plavbu pod čs.vlajkou zahájila loď dne 24.8.1920 z Vladivostoku do italského Terstu. Na kapitánském můstku stál kpt.Holub. V Terstu pak, u příležitosti druhého výročí vyhlášení samostatnosti ČSR, byla dne 28.10.1920 slavnostně pokřtěna jako LEGIE. Kmotrou první československé námořní lodě se stala paní Garrigue-Masaryková. Křest provedla v zastoupení manželka bývalého legionáře, tehdejšího čs.konzula v Terstu, paní Milada Šebová.

Ještě v průběhu roku 1920 přešla Legie z majetku legionářů do vlastnictví Legiobanky, která ji provozovala ve spolupráci s hamburským rejdařstvím HAPAG. V roce 1933 byla prodána. Ke dnu šla tato bývalá první čs.loď za 2.světové války, kdy byla nasazována do konvojů, a to 9.3.1942 při cestě z Belfastu do Halifaxu po zásahu torpéda německé ponorky. Kapitánem Legie byl legendární Václav Woseček, vynikající stíhací letec z 1.světové války a držitel rakousko-uherského námořního leteckého diplomu č. 1, jako palubní důstojník tam sloužil kapitán a akademický malíř Jan Hakl, jako kadeti zde začínali Bedřich Stožický, Jakub Frey, Bohumil Klos, Klement Benda a další.

Proč o tom všem píšu? Abych připomněl začátky naší československé mořeplavby, u zrodu které stáli jak Československé Legie tak čeští a slovenští vysloužilci z rakousko-uherského válečného námořnictva. Mnohé lze filatelisticky dokumentovat, naši první loď však nenajdeme ani na poštovní známce, ani na žádném příležitostném razítku.

Námořnící z křížníku Kaiserin Elisabeth


Autor: Jaroslav Tomandl | 4. 7. 2005

Komentáře

Křižník Kaiserin Elizabeth

Křižník Kaiserin Elizabeth

Kaiserin

Kaiserin

Keiserin Elisabeth

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2017 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223