Námětová filatelie VI. - Troufněme si na první exponát, aneb co říkají směrnice a jak jim vyhovět?

V předchozím pokračování našeho seriálu jsme si řekli, jak svazové směrnice a řády vymezují filatelistický materiál, který lze a který nelze vystavovat. Dnes bychom si měli říct, co jiného, mimo volby tématu a výběru známek a ostatního filatelistického materiálu nám ještě stojí v cestě k prvnímu vystavovatelskému pokusu.

První překážkou, kterou musíme překonat, je odvaha poprvé vystavit. O tom směrnice totiž nic neříkají, to si musíme vyřídit sami se sebou. Pokusme se k tomu přistupovat podle olympijského principu – Není důležité zvítězit, důležité je zúčastnit se. První zkušenost je cenná, nesmíme se nechat odradit případným neúspěchem!

Další překážkou nám může být požadovaný rozsah exponátu. U mladých filatelistů závisí na věkové kategorii, u dospělých je to 5 výstavních rámů, což obnáší 80 listů. Naplnit 80 listů je úkol mnohdy nelehký, pokud chceme udržet vyváženost exponátu co do obsahu a kvality. Před stejný problém je postaven mladý filatelista, který přechází do vyšší věkové kategorie – vždy musí přidat jeden výstavní rám navíc. Tam někdy bývá konečná dobrých začínajících exponátů. Proto je velmi důležité pamatovat již na samém počátku, při volbě tématu exponátu, na jeho další perspektivu.

Dvakrát měř, jednou řež – to platí i v námětové filatelii. Již při prvním pokusu se držme pravidel, které mimo jiné říkají:

- název i osnova exponátu se musí shodovat se skutečným obsahem exponátu. Takový má být i titulní list. Nevymýšlejme vzletné zavádějící názvy, uškodí to hodnocení exponátu

- zvolené téma má být dle možnosti originální, neokoukané, objevné, ale ne za každou cenu (pokud je exponát o Olympijských hrách – Atény 2004, pak je to jasné téma, pro které nebudeme hledat nějaký vzletný název)

- příliš široká témata často nezvládneme, nepodaří se nám udržet vyváženost povídání (či pohádky, jak říká známý sběratel a vystavovatel pan Horák)

- vyprávět má filatelistický materiál, slovní doprovod – legenda slouží jen jako pomůcka k udržení plynulosti vyprávění

- využití filatelistického materiálu musí být co nejoriginálnější a přitom srozumitelné, aby divák (o jurymanech ani nemluvě) vždy pochopil "co chtěl básník říci"

- dejme si záležet na úpravě. Dnes v době počítačů lze úpravu graficky velmi dobře zvládnout. Ale ani ti, kteří nemají tuto možnost nejsou bez šancí, pokud se řídí zásadou "V jednoduchosti je krása"

- když je první rám výstavního exponátu hotov, někdy stojí za to rozložit si albové listy na podlahu tak, jak budou vystaveny ve výstavním rámu. Pohled ze stoličky nám pak prozradí, zda jsme spokojeni s celkovým dojmem.


A nakonec ještě jedno pořekadlo "Líná huba, hotové neštěstí". Proto se ptejme zkušenějších nebo nás v redakci. Rádi odpovíme na dotazy, možná dá váš dotaz podnět k dalšímu článku, který konkrétně pojedná o nastolené problematice.

Autor: Jaroslav Tomandl | 6. 8. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223