Nad jednou celistvostí

Již delší dobu vlastním jednu celistvost vyplacenou výplatní známkou č. 140 stavební slohy 4,60 Kč rokoko. Nebylo by na tom nic divného, podobných celistvostí mám v krabici uloženo řádově sta (kdysi jsem si představoval jak by musela vypadat sbírka jednoznámkových frankatur této známky z celé naší republiky). Naštěstí mne tato šílenost opustila již v naprostém stádiu fascinace touto myšlenkou. Tato celistvost je však něčím zajímavá a inspirující. Obr. č. 1 je jejím vyobrazením a neustále mne přitahuje svým magickým tajemstvím. Tolik podobným klasickým dopisům z předminulého století.

Nad jednou celistvostí

Obr.: č 1 celistvost vyplacená známkou č. 140 stavební slohy 4,60 rokoko

Specialistům na české známky netřeba nic říkat, ale ostatním, třeba na druhém konci světa je potřeba vysvětlení. Jedná se snad o nejpoužívanější a nejpopulárnější (sběratelsky) výplatní známku naší republiky za celých dvanáct let našeho státu. Také co do počtu zajímavostí a odchylek určitě natolik zajímavou, že stojí za to je alespoň v kostce zopakovat. Známka byla vytištěna technikou rotačního ocelotisku v kombinaci s hlubotiskem, podle návrhu J. Solpera a ryteckého zpracování Bohuslava Šneidera. Literatura uvádí úctyhodný počet vydaných známek – 251 260 000 kusů. Vydána byla 26. března 1997 a jako jednoznámková frankatura obyčejného vnitrostátního dopisu o základní váze do 20 gramů ji bylo možné používat do konce roku 1999, tedy skoro tři roky.

Zatím je vše jednoduché, komplikace nastávají až v okamžiku, že začneme známku pitvat po ostatních stránkách. Při tisku této známky bylo použito dvou rozdílných papírů s odlišnými vlastnostmi lepu známky a vlastně i samotného papíru v jeho charakteristice a chemickém složení. Při perforaci na tiskařském stroji bylo prokazatelně použito čtyř rozdílných perforačních rámců o kterých se ještě zmíním. Použití těchto typů perforačních rámců je velmi pečlivě zdokumentováno sběrateli dat tisku a díky nim si ještě užijeme nádherné dobrodružství. To však nejsou jediné zajímavosti z hlediska perforace. Na části nákladu chybí vlevo od známkového pole 21 a 31 druhý perforační otvor. (Dovolím si jednu domněnku, tato vada se vyskytla u SPO a na obou druzích papíru a je totožná s vadou, která se objevila i u výplatní známky č. 227 rak 8 Kč a to je moc náhod najednou – nejedná se spíše o stav rámce a můžeme se snad těšit při jeho opětovném použití na další chybějící otvor?)

Nad jednou celistvostí

Obr.: č. 2 chybějící otvor na zn. 227 znamení zvěrokruhu rak 8 Kč - SPO

No a teď to podstatné, při tisku této známky se ve dvou případech (řádově čtyři dny), vyskytlo tzv. ORZ. Zařízení na perforaci známek bylo namontováno o 180stupňů obráceně. Tato zkratka znamená obrácené rámcové zoubkování a dá se vysvětlit přibližně následující formulací. Jeden 100 kusový arch známek byl perforován dvěma údery perforačního rámce tak, že při prvním úderu perforačního rámce se perforoval celý stokusový arch, bez první vodorovné řady perforačních otvorů a otvorů horního výběhu. (ve skutečnosti je to dílo první řady jehel v perfopátoru) A druhým úderem perforátoru první vodorovná řada a horní řada perforačního výběhu a zbytkem perforačních jehel 90 známek archu následujícího.( Pro názornost doporučuji článek Františka Beneše v časopisu Filatelie 6/2000.) Jako ilustraci, než budu pokračovat dále obr. č 2. ORZ známky č. 140 na celistvosti.

Nad jednou celistvostí

Obr.: č. 3 celistvost vyplacená třemi známkami č. 140 stavební slohy 4,60 rokoko a jednou známkou č. 71 venkovské motivy 60 hal

K popisu této celistvosti přidávám následující. Přál jsem si mít ve své sbírce zn. č. 140 i s takzvaným ORZ, v podstatě to nebyl problém. V mém okolí, myšleno na poštách se celkem bez problémů dala jeden čas koupit tato známka s touto perforační odchylkou. Tak s lehkým úsměvem na rtech jsem zaslal pár dopisů své ženě, která trávila prázdniny s dětmi na Jesenické přehradě u Chebu.

Aby zajímavostem nebyl konec, filatelisté zaznamenali z jeden den při perforaci tzv. ORZ i použití výrazně tmavšího odstínu růžové barvy, ale jen velmi krátce, část dne 1.září 1998. Můžeme jen spekulovat, jestli se jednalo o jinou šarži barvy, případně barvou při rozjezdu stroje usazenou či její zbytek z předešlého tisku. Faktem zůstává že tato známka s touto perforační a barevnou odchylkou je opravdovou raritou mezi známkami České republiky. Doložených kusů s touto odchylkou je maximálně několik stovek a známek s horním okrajem jen procentuální zlomek. Mnohým čtenářům je již jasné kam mířím. Je tato známka použita při vyplacení celistvosti na obrázku č. 1?

Nad jednou celistvostí

Obr.: č. 4 a č. 5 - ORZ z 1. září 1998 a známka z dopisu obr. č. 1

Touto otázkou jsem se trápil i já a vědom si pořekadla:“Přání otcem myšlenky“, nechtěl jsem dělat ukvapené závěry. Samozřejmě nejlepší by bylo porovnat mojí známku s prokazatelným originálem této odchylky. Ale kde vzít a nekrást? Šel jsem na tento problém od lesa a teď se dostanou ke slovu sběratelé dat tisku. V tabulce je uveden datum tisku, druh papíru a velikost perforačních otvorů, lépe řečeno průměr perforačních jehel použitého rámce. (Tabulka je převzata z článku Marcela Arbaita z časopisu Filatelie 7/2000 po názvem „Objev obráceného rámcového zoubkování na výplatní známce ČR“.)

Tabulka s daty tisku a použité perforační rámce

Švédský papír:

Základní tisk 11 – 18.2. 1997 (VPO)
1. dotisk 24. – 26. 2 1997 (VPO)
2. dotisk 10. – 14. 4. 1997 (VPO)
3. dotisk 28. – 30. 4. 1997 (VPO)
4. dotisk 16. – 19. 5. 1997 (VPO)
5. dotisk 2. - 6. 6. 1997 (VPO)
6. dotisk 9. - 10. 7. 1997 (VPO)
7. dotisk 13. – 15. 8. 1997 (VPO)
8. dotisk 3. - 9. 9. 1997 (VPO, dne 3.9. MPO)
9. dotisk 30. 9. – 1.10. 1997 (VPO)
10. dotisk 7. – 20. 10. 1997
(do 15. 10. VPO, od 16. 10. MPO)
11. dotisk 12. – 13. 11. 1997 (VPO)
12. dotisk 21. – 25. 11. 1997 (VPO)
13. dotisk 10. – 11. 12. 1997 (VPO)
14. dotisk 16. – 23.1. 1998 (VPO, dne 21.1. MPO2)
15. dotisk 13. – 26. 3. 1998
. (MPO2 , část dne 17.3. a 20.3. SPO)
16. dotisk A 8. – 10.4. 1998 (MPO2)


16. dotisk B 27.4. – 11. 5. 1998 (MPO2)
17. dotisk A 2. – 5. 6. 1998 (MPO2, dne 2.6. MPO)
17. dotisk B 16. – 23.6. 1998 (MPO2, dne 16.6. MPO)
18. dotisk 14. – 17. 7. 1998 (MPO)
19. dotisk A 12. – 14. 8. 1998 (MPO, dne 12. a 13. 8. ORZ)
19. dotisk B 24. – 25. 8. 1998 (MPO)
20. dotisk 1. – 11.9. 1998 ( MPO, dne 1. a 2. 9. ORZ)

Španělský papír:

21. dotisk 18. – 22.3. 1999 (MPO, dne 22.3. SPO)
22. dotisk A 16. – 19. 4. 1999 (MPO)
22. dotisk B 22.4. 1999 (MPO)
23. dotisk 10. – 12. 5. 1999 (MPO)
24. dotisk A 1. – 4. 6. 1999 (MPO)
24. dotisk B 9. – 15. 6.1999 (MPO)
24. dotisk C 23. 6. 1999 (MPO)
25. dotisk A 15. 7. 1999 (MPO)
25. dotisk B 9. – 16. 8. 1999 (MPO)
26. dotisk 26. – 29. 11. 1999 (MPO)

Jaké další informace nám poskytla celistvost? Jednak, datum razítka, v tomto případě s potěšením konstatuji, že stojní razítko nese datum 16.2. 1999, tedy podle doložených zpráv, z období, kdy byla dotyčná známka s barevnou odchylkou v prodeji na poštách . (únor až červenec 1999) A další informací je velikost perforačních otvorů 0,9 mm a to se jedná o MPO. To je další potěšitelná zpráva. Jak se nám teď zužila tabulka?

Švédský papír:

8. dotisk 3. 9. 1997 (MPO)
10. dotisk 16. - 20. 10. 1997 ( MPO)
14. dotisk dne 21.1. MPO2)
15. dotisk 13. – 16. 3. a část dne17. 3. –19.3. a 21. - 26. 3. 1998 (MPO2)
16. dotisk A 8. – 10.4. 1998 (MPO2)
16. dotisk B 27.4. – 11. 5. 1998 (MPO2)
17. dotisk A 2. – 5. 6. 1998 (MPO2, dne 2.6. MPO)
17. dotisk B 16. – 23.6. 1998 (MPO2, dne 16.6. MPO)
18. dotisk 14. – 17. 7. 1998 (MPO)
19. dotisk A 12. – 14. 8. 1998 (MPO, dne 12. a 13. 8. ORZ)
19. dotisk B 24. – 25. 8. 1998 (MPO)
20. dotisk 1. – 11.9. 1998 ( MPO, dne 1. a 2. 9. ORZ)

Jak pátrat dál? Moc možností není. Srovnání s běžnou známkou č. 140 nevyznívá přesvědčivě. Je sice mírně tmavší, než ostatní známky, konkrétně můžeme porovnat na obr. 4. barvu známek s ORZ z 1.9.1998, tedy prvního dne 20. dotisku, ale zde se opravdu jedná o neprůkazný znak. A co ORZ? Ale, ani tady jsem nenabyl přesvědčujících důkazů.Všechny mě známé ORZ z data 1. 9. 1998 jsou výrazné, je na nich patrná větší vzdálenost horní řady perforačních otvorů od otvorů pod nimi. I když tato vzdálenost může kolísat z plusu do mínusu, musí být měřitelná. Tady není. Hledal jsem alespoň nějaký výrazně vychýlený otvor, nebo skupinu za sebou jdoucích otvorů, které se dají doložit. Bohužel zase nic. Zbývala mi ještě jedna možnost, vychýlení do strany. Při normální poloze daného rámce, není a nemůže být vidět žádné vychýlení. Velmi přesným měřením jsem našel rozdíl do 0,2 mm, Jak je vidět drobná ryska na pravé straně známky vertikálním směrem, tato rozdíl je natolik malý, že nedá s jistotou říci jasný rezultát.

V posuzování známek platí pravidlo, pokud stoprocentně neprokáži pravost, vždy se přikloním na opačnou stranu. V mém případě se jedná o běžnou výplatní známku č. 140 s ( MPO ?!), tištěnou na tzv. švédském papíru?

Nad jednou celistvostí

obr.: č. 6 použití MPO2 na známce č.201 znamení zvěrokruhu

Jenomže mé zkoumání daného problému šlo samospádem dál, nepřestal jsem přemýšlet, proč ten zdánlivý „úkrok vlevo“. Našla se ještě jedna varianta, tentokrát již definitivní. Probíral jsem svoji sbírku dat tisku a zastavil jsem se u data 4. 6. 1998 což je podle definice MPO2. Toto datum vykazovalo až překvapivou shodu barvy a ještě něco. Rámec s tímto označením má následující charakteristiku. Průměr perforačních jehel je 0,9 mm a rámec obsahuje v celé řadě spodního výběhu o jednu jehlu navíc. A právě tato poslední jehla způsobila optický dojem posunu horních perforačních otvorů, když prošla již existujícím otvorem a mírně ho rozšířila do strany.

Tady může mé detektivní pátrání skončit, alespoň pro dnešek.

Autor: Pavel Lukavský | 28. 10. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223