Merkur-Revue: Pozoruhodnost ze světa dopisnic

Převzato z časopisu Merkur-Revue 5/2004




Laskavostí sběratele pana Jaroslava Černého z KF 05-13 v Turnově jsme získali neobyčejně zajímavé ukázky výrobních vad dopisnice České republiky CDV 13A, číslo A 30/95 z emise "Architektonické památky ČR II", rok vydání 1995. Tato emise, vydaná v nákladu 35 000 sérií bez přítisku a 15 000 s černým přítiskem stylizovaných kreseb vyobrazených objektů v levém dolním rohu, obsahuje 16 dopisnic s barevnými vyobrazeními převážně hradů a zámků ČR v levé části dopisnic. Přitištěná "známka" hodnoty 3 Kč v barvě modré s motivem velkého státního znaku je grafickým dílem B. Housy. Fotografie historických objektů připravilo Studio Skala. Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem v tiskárně Victoria Security Printing Praha na papíře "bp".

Merkur-Revue: Pozoruhodnost ze světa dopisnic


Merkur-Revue: Pozoruhodnost ze světa dopisnic


Merkur-Revue: Pozoruhodnost ze světa dopisnic


Naše vyobrazení prezentují tři nehotové tisky této dopisnice, kdy barevný záběr zámku Sychrov je proveden jen jedinou barvou (šedočerná; obr. nahoře), dvěma barvami (šedočerná a azurová; obr. uprostřed), resp. třemi barvami (šedočerná, azurová a karmínová; obr. dole). Ve všech případech chybí barva žlutá.

Merkur-Revue: Pozoruhodnost ze světa dopisnic


Na dalších dvou ukázkách vidíme dopisnice správně vytištěné v kompletním barevném provedení, avšak ve dvou výrazných odstínech, lišících se tónem výsledné červené barvy horní části fasády zámku, jejího odrazu ve vodě a zdiva vlevo i cesty v pravém dolním rohu obrazu. Rovněž zelená barva trávníku je odlišná. Vše je determinováno odstínem základní karmínové barevné fáze.

Existence některých nehotových tisků byla již dříve známa u několika dopisnic této emise *, nikoliv však u A 30/95. V katalozích (Merkur-Revue, Pofis) jsou přitom podobné tisky poměrně vysoce hodnoceny. U našich ukázek je důležité, že všechny byly nalezeny v běžném stokusovém balíčku u poštovní přepážky. To znamená, že tyto nehotové tiskové archy byly omylem zařazeny mezi ostatní bezchybně vytištěné a s nimi pak rozřezány na jednotlivé dopisnice a složeny do expedičních balíčků. Jak se to stalo, se lze dnes jen dohadovat.

Osobně považujeme za nejpravděpodobnější, že do expedice bylo mezi bezvadné kusy omylem zařazeno i několik archů ze zkušebního rozjezdu tisku. V této úvodní fázi se totiž na tiskovém stroji seřizuje a kontroluje jak kresba obrazu u jednotlivých barev, tak i jejich sytost a vzájemný soutisk. Barvy se postupně přidávají tak, aby byl zajištěn správný soutisk a co nejlepší kvalita obrazu a optimální barevnost. Přitom se mění jak počet tištěných barev (od 1 do 4), tak i jejich sytost a výraznost (to má vliv na výsledné odstíny).

Pro správné seřízení je obvykle třeba potisknout alespoň několik set archů. Většina takto zhotovených archů se ihned vyřadí a buď se rovnou zlikviduje (např. u tisku známek), nebo se použije jako makulatura při dalších rozjezdech stroje. Po každém přerušení tisku je totiž třeba stroj znovu krátce seřídit a "zajet", aby výsledný tisk i barvy z různých období tisku byly přibližně stejné. Na to se už ale v normálních tiskárnách nepoužívají čisté papírové archy (jsou drahé), ale právě různé dřívější částečně potištěné zkušební archy či archy vyřazené kontrolou (tytéž i několikrát). Tak vzniká typická makulatura známá našim sběratelům např. u čs. knihtiskových známek.

V tomto případě však zřejmě CDV nepocházejí ze standardní makulatury, ale z kontrolních otisků (řádově desítky archů), které si dává tiskař stranou při prvotních zkouškách a má je k dispozici po celou dobu tisku, aby je mohl průběžně porovnávat s definitivními tiskovými archy jak z hlediska kresby a sytosti jednotlivých barev, tak i jejich dílčích a celkových soutisků. Po dokončení tisku se sice také tyto archy likvidují, zde však nejspíš byly některé z nich omylem přiřazeny k hotovým výrobkům.

Nález další CDV (Sychrov) s vynechaným tiskem barev potvrzuje i předpoklad, že tyto výrobní vady existovaly a byly expedovány z tiskárny na všech CDV této emise (je to logické – na jednom TL je totiž všech 16 CDV série). Otázkou naopak zůstává, zda se všechny tyto CDV opravdu dochovaly. Minimálně některé z nich byly totiž použity a pak zničeny dřív, než se dostaly do rukou někomu, kdo byl schopen rozpoznat jejich výjimečnost.

Z. Fritz – V. Schödelbauer


* CDV s těmito VV byly zatím doloženy jen u dopisnic Bezděz (A17/95), Bouzov (A18/95), Bučovice (A19/95), Český Šternberk (A20/95), Jánský Vrch (A21/95), Praha - Belveder (A27/95) a Vranov nad Dyjí (A32/95).

Autor: Merkur-Revue | 27. 1. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223