Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy

Převzato z časopisu Merkur-Revue 3/2003




Najdete je takřka v každé krabici s levnými celistvostmi vedle obyčejných dopisnic či dopisů frankovaných těmi nejběžnějšími známkami. Není divu, však jich taky prošlo poštou srovnatelné množství. Jde o tiskoviny či postaru "tiskopisy", používané zejména v obchodní či spolkové korespondenci (pozvánky, oznámení, nabídky, objednávky, reklama atd.), ale také při distribuci knih, časopisů i některých novin, kterým z důvodů technických (např. náklad, periodicita aj.) nebo politických (např. nacionalistické či komunistické tituly) pošta nepovolila používat výhodnější novinovou sazbu (více viz katalog ČSR I - Merkur-Revue str. 393, 405 a 586). Zkrátka jde o tu nejběžnější korespondenci, která končívá v koši a nemívá ani "zajímavou" frankaturu - vždyť nejnižší sazba pro tiskoviny, která např. v letech 1900-18 činila jen 3 h (viz obr. dole), neumožňovala použití mnoha známek, natož jejich různých kombinací. dvojnásob to pak platí o období ČSR I, kdy většina emisí neměla pro tiskoviny ani dostatečně nízké nominále (začínalo se obvykle na sazbě pro dopisnici).

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Ze všech těchto důvodů věnovali sběratelé tiskovinám dlouhá léta jen minimální pozornost a i proto se jich nejspíš nakonec dochovalo méně než dopisnic a psaní. To je ovšem u tuzemských zásilek poněkud vyváženo již zmíněnou "omezeností" možných frankatur. Zato u tiskovin zasílaných do ciziny je jejich výskyt již výrazně nižší. Už pouhá dokumentace použití některých nominálně vhodných známek bývá obtížná, vícenásobné či barevné franktury se zde objevují spíše vzácně až ojediněle a řada z nich není ani doložena.

A to zatím mluvíme jen o tiskovinách základní hmotnosti, tj. do 50 g. Těžší tiskoviny do 100 g či do 150 g jsou totiž výrazně vzácnější a na tiskoviny nad 150 g (v dobrém stavu) narazíte na trhu spíše jen náhodou (situace je tu tedy obdobná jako u těžších psaní).

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Jak je vidět, tiskoviny mohou být zajímavější, než by se mohlo zdát. A to jsme teprve na samém počátku. Skutečnými sběratelskými lahůdkami jsou totiž hlavně tiskoviny, které byly podrobeny zvláštnímu zacházení. O nich teď trochu podrobněji.

Prvním a zcela specifickým druhem takové zásilky jsou tiskoviny zasílané přednostně. Ano, to jsou ty s tzv. "spěšnými" známkami, které ve skutečnosti žádnými spěšnými známkami (ve smyslu spěšného doručení) nejsou. Spěšné známky sloužily jen k úhradě příplatku, který je zrovnoprávňoval s obyčejnou listovní zásilkou při doručování adresátovi. To znamená, že zatímco listovní zásilky (a přednostní tiskoviny) musely být doručeny první obchůzkou listonoše po jejich příchodu na poštu, obyčejné tiskoviny mohly být doručeny i pozdeji (v praxi obvykle obchůzkou, která byla méně vytížena). Aby bylo odlišení přednostních tiskovin výrazné, vydala pro ně rakouská pošta zvláštní známky odlišného formátu hodnot 2 h a 5 h; nejprve trojúhelníkové (ty jsou běžnější, zejména se známkou 2 h), později úzké obdélníkové (ty jsou už výrazně vzácnější). Tři spěšné známky atypického obdélníkového formátu vydala i ČSR; tiskoviny dokumentující jejich použití se však objevují jen ojediněle. Poznámky k vzácnosti výskytu se ovšem vztahují jen na zásilky se spěšnými známkami použitými ve své původní funkci, tj. na přednostních tiskovinách! Použití spěšných známek na jiných druzích zásilek ve funkci výplatních či vzácněji doplatních provizorií je naopak poměrně časté.

Tiskoviny bylo možno zasílat i letecky. Takové doklady jsou dosti časté a mají až na výjimky filatelistický původ (snaha co nejlevněji dokladovat leteckou trať). Proto je hodnotíme jako obdobné zásilky dopisnicové.

Tiskoviny se však daly posílat i jako zásilky zapsané (doporučené), s návratkou (doručenkou), spěšné (expres), spěšné a doporučené nebo dobírkové. Pokud jsem mohl takové doklady vidět, šlo obvykle buď o pozvánky či upomínky (menší formáty), nebo o zásilky knih, časopisů, resp. fotografií (větší formáty). Většinou byly nefilatelistického původu, atypického formátu s menšími či většími stopami poštovního provozu. Mnohdy se dochovaly jen velké výstřižky či přední strany obálek v průměrné až nedostatečné kvalitě. Je to logický důsledek způsobu balení a distribuce těchto zásilek - např. u časopisů se známky lepily na pásky, resp. na list papíru, který se položil navrch balíčku a převázal. Knihy se obvykle balily do archu papíru, který se opět jen převázal a nezalepoval, aby se vyhovělo nařízení, že tiskopis musí být otevřený a přístupný kontrole.

Z výše uvedených druhů zásilek se asi "nejčastěji" dochovaly doporučené tiskoviny. Četnost jejich výskytu je malá - za dvacet let, kdy se jimi zabývám, jsem osobně viděl asi jen 200 R-tiskopisů z celého rakousko-Uherska (1850-1918) a jen něco přes 100 kusů z období ČSR I (sem ale nepočítám letecké doporučené tiskopisy, které se objevují častěji).

Druhé místo v pořadí výskytu zaujímají tiskoviny zaslané na dobírku, které byly používané např. při úhradě objednaného časopisu, knih či fotografií (viz obr. titul). Znám ale i případy, kdy byl tímto způsobem vyúčtován nějaký poplatek či dlužná částka. Osobně jsem viděl jen kolem 20 kusů dobírkových tiskopisů jak z období Rakouska, tak i ČSR I.

Za mimořádné bych označil tiskoviny zaslané spěšně (expres). Z období Rakouska jsem měl možnost vidět méně než 5 exemplářů, z období ČSR I jen dva (opět sem ale nepočítám letecké expres tiskoviny).

Nejvzácnější jsou tiskoviny zaslané spěšně a doporučeně (viděl jsem zatím jen dva kusy) a patrně i tiskoviny zaslané s doručenkou (takto frankovanou zásilku jsem ale zatím neviděl). Setkal jsem se jen s úředními upomínkami ap. doklady ve formě tiskovin, kde poštovné za tiskovinu hradil příjemce (zúčtováno doplatní známkou), ale fakt, že byly odeslány s doručenkou, zde šlo dovodit jen nepřímo (poplatek nebyl zúčtován).

Pro ilustraci jsem nakonec zvolil rakouské tiskoviny z let 1916-18, neboť se mi nepodařilo získat obdobný materiál z období ČSR I. Možná ale něco zajímavého máte ve sbírce Vy. V takovém případě Vám budeme vděčni za informaci a kopii celistvosti.

Obr.1 Doporučený přednostní tiskopis do 100 g zaslaný na dobírku (4,15 K) dne 4. 1. 1917 z Karlových Varů. Zásilka obsahovala jen fotografie a účet za jejich zhotovení (tiskovina 2 x 3 h = 6 h, přednostní doručení + 2 h, doporučné + 25 h a předložné za dobírku + 10 h = celkem 43 h).

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Obr.2 Přednostní tiskopis (adresní část balíkového přebalu) do 350 g (porto 7 x 3 = 21 h + 2 h) zaslaný spěšně (+ 30 h) dne 20. 12. 1916 z Brna do Vídně. Zásilka odcházela z tiskárny a obsahovala nejspíše objednané tiskoviny nebo např. obtahy pro korektury, resp. signální výtisk.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Obr.3 Doporučená přednostní tiskovina (část přebalu) do 400 g odeslaná 5. 11. 1917 z olomouce do Vídně (porto 8 x 3 h + 2 h + 25 h).

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Obr.4 Páska z časopisu zaslaného jako přednostní tiskopis do 200 g (4 x 3 h + 2 h). Hezká smíšená frankatura.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Obr.5 Přednostní tiskovina do 50 g zasílaná 27. 11. 1917 po Vídni - hledaná jednoznámková frankatura se spěšnou známkou 5 h.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Obr.6 Tiskovina do 50 g odeslaná v říjnu 1917 z Vídně do Nizozemí - běžná frankatura 5 h.

Merkur-Revue: Neobyčejné 'obyčejné' tiskopisy


Autor: Vladimír Schödelbauer | 14. 8. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223