Londýnské vydání

Tak je nazývána velice známá serie Československých výplatních známek která, byla dána do poštovního provozu krátce po konci II. Světové války Vzhledem k tiskové technice, rotační ocelotisk, neposkytuje příliš možnosti specializace Jako prvou Československou serii, podle jejího údajného data vydání, ovšem autoři katalogů zařazují Košické známky, jak to uvedl Dr. Jaroslav Trojan ve svém prvém poválečném katalogu. Přes to že Londýnské známky byly vytištěny dříve. Jsou v katalozích zařazeny podle uvedení Věstníkem. Ne podle data dokončení tisku, jako košické. Úřední věstník Ministerstva pošt číslo 15 ze dne 13. srpna 1945 oznámil že počínaje 18. srpnem budou Technickou ústřednou Poštovní úřady těmito známkami zásobeny z moci úřední. A tak toho 18.od rána na pražské hlavní poště stále fronta čekajících filatelistů, aby si tyto nové známky pro své sbírky nakoupili. Čekali dlouho, až teprve v pozdních odpoledních hodinách se dočkali. Toto pozdní dodání nebylo způsobeno organizačním selháním, ale záměrným zadržením. Celá zásoba těchto známek byla uvolněna až po měnové reformě v listopadu 1945, že pražská zkušenost nebyla ojedinělá, potvrzuje jedna zachovalá obálka ( popsaná v literatuře ) Z Mělníka do Mělníka, na které je vedle sebe vylepeno všech šestnáct londýnských známek znehodnocených mělnickým razítkem. Na levé straně obálky je krásný ČISTÝ otisk znárodněného razítka MĚLNÍK 1 III.typu s datem 18. VIII 45 a hodinou 18 !? Tak že tento den londýnské známky do Mělníka došly přibližně ve stejnou dobu jako v Praze ?! Na Slovensku, vzhledem k duálnosti poštovní správy po osvobození, byly dány do oběhu až 5. 9. 1945, Platnost byla ukončena 31. 12.1948. Zatím co čeští filatelisté čekali až do toho srpna 1945, než se o jejich vydání dozvěděli, ukázka známky s portrétem P. Řídkého ( 5 ha + 1 Kč ) byla zveřejněna v londýnském časopise STAMP COLLECTING již dne 14. dubna 1945 ?

Je to ojedinělý emisní počin, v té době, ani později, a v takovém rozsahu, nic podobného neexistovalo. Aby si válčící mocnosti připomínaly své hrdiny ještě v průběhu války. Později známky s podobnou tématikou vycházely, ale připomínaly většinou jednotlivé osoby. Tato šestnácti kusová serie portrétů padlých bojovníků za československou státnost, vyšla již v roce 1944. Každý portrét se opakuje dvakrát, ale s jiným označením hodnoty a proto v jiné barvě tisku.

Londýnské vydání

5 h + 1 Kč Štkpt Pravoslav Řídký střední východ
10 h + 1.50 Kč mjr MUDr Miroslav Novák Velká Britanie
20 h + 2. Kč kpt Otakar Jaroš východní arm.
25h + 2,50 Kč npor Stanislav Zimprich ve Francii
30h + 3 Kč npor Jiří Král letec ve Francii
40h + 4 Kč rtm Jozef Gabčík atentát na Heydricha
50h + 5 Kč škpt Alois Vašátko letec ve V.Britanii
60h + 10 Kč svob František Adámek africká fronta

Zobrazení vojáci měli symbolizovat československý odboj a jeho jednotlivé složky na různých frontách této války. Pod tímto úhlem byli vybíráni. Ale také rozhodovalo kvalita předloh. Některé snímky, které se podařilo získat, musely být upravovány. Krásná podobizna O. Jaroše měla vadu, měl čapku anglického vzoru. Proto z jiného snímku byla ruská ušanka sejmuta a nasazena jemu. Fotografie letců měly na čepici anglické odznaky, ty také musely být nahrazeny. Letec S. Zimprich je s čapkou cizinecké legie, ale v době zařazení v Cizinecké legie ještě u letectva nesloužil. V době přípravy těchto známek probíhaly boje na Dukle., tam přímo v boji padl kapitán Kalík, objevila se úvaha o dodatečné zařazení jeho portrétu do serie, nebyla však fotografie. A výroba známek už byla v takovém stádiu rozpracovanosti která to ani neumožňovala

Dr. Tichý při zadávání tisku musel rozhodovat i o dalších kriteriích výroby. On nebyl poštovní pracovník, věděl jenom to co si sám o poště a známkách, jako každý normální občan, pamatoval z předválečné doby. A co viděl v Anglii.

Zkusmé tisky předložené londýnskou tiskárnou Thomas De La Rue byly schváleny 29. 3. 1944 Určení jejich hodnot úzce souviselo s otázkou nové čs. měny. Proto rozhodl vydat dvě paralerní serie, jednu v hodnotách haléřových, druhou v korunových. Když se podíváme jak kolísalo množství jednotlivých hodnot musíme obdivovat jejich autora. Odhadnout která hodnota bude používána běžně a která bude jenom doplňkem. Podívejme se na množství, jak to v milionech, uvádí katalog fy POFIS. Také musel vybrat barvy, vázán byl firemním vzorníkem, šestnáct barev ev. vhodných odstínů, to je dost problém. Aby se to v provozu dobře rozpoznalo. Jak mohl odhadnout jakou bude mít sílu poválečná koruna

14,5 modrošedá
15 hnědá
14,5 červená
4,15 karmínovočervená
4,5 fialová
4,25 červenohnědá
16,5 šedozelená
4,15 modrofialová
15,8 karmínová
5,55 fialovočervená
14,3 světlemodrá
3,05 tmavofialová
4,05 tmavohnědá
4,3 růžovofialová
3,8 modrozelená
3,05 modrá

V posledních měsících roku 1944 se velmi intensivně jednalo o tom co se bude dít na osvobozených území republiky. Již před vysláním mise ministra Němce byla se Sovětským Svazem uzavřena 8.5.1944 dohoda že poštovní správa na celém osvobozeném území bude v pravomoci čs vládního delegáta. Právě tak je známo, že Slovenská národní rada byla průběžně informována o jednání vedených jak v Londýně tak v Moskvě, o tisku a přípravě známek pro poválečné použití.

Hodí se blíže popsat cestu autora známek JUDra Antonína Tichého. Nar. 13. 12. 1907 v Mělníce Za okupace byl členem odbojové skupiny „ Petiční výbor Věrni zůstaneme“ a na její pokyn, když už mu hrozilo zatčení, odešel do exilu. Hranice přechází 3. 11. 1939, nejdříve působí zpravodajsky v Bělehradě, později když opět hrozilo jeho prozrazení se přesouvá do Francie kde vstupuje do čs armády. 13. 7.1940 odplouvá poslední lodí do Velké Británie. Kde absolvuje šest semestrů na Institutu dopravy v Londýně. V březnu 1942 nastupuje do aparátu čs. Exilové vlády v Londýně. Kde prošel několika úřady až skončil jako vedoucí odboru dopravy a pošt na ministerstvu hospodářské obnovy. Kde mu byl zadán úkol zajistit pro obnovenou republiku poštovní známky, Celá příprava měla označení přísně tajné. Prvé archivní zmínky jsou ze 22. března 1944. Přípravu mu komplikovala myšlenka Ministerstva financí, které zadalo vytištění kolků pro označení peněz, s hlavičkou TGM a z úsporných důvodů uvažovalo o jejich použití též jako poštovních známek. Ty se tiskly rovněž ve firmě Thomas De La Rue. Od počátku musel odolávat nejenom politickým tlakům, ale hodnotit a čelit mnoha tématickým návrhům, nejenom dobře míněným vlasteneckým, ale též obchodnickým. Připomenou chci pouze jednu ukázku, aktivity MUDr A Winzera který požadoval“...aby byl vládou pověřen jako uznávaná autorita pro čs známky doma v Československu ale i v Anglii provedením svých návrhů........ to bylo třeba vytištění známek pro červený kříž, novotisk krajinové serie. aktivity MUDr A.Winzera byly adresované osobně Dr. Benešovi, později i paní Haně. Kancelář Dr. Beneše rozesílá jeho návrhy 7. 10. 1941 všem příslušným orgánům. Že pravým zájmem Dr. Winzera je spekulace, odhaluje npor. Oldřich Večerek, velitel čs. Polní pošty. Uvažovalo se též, že nejlacinější by bylo, opatřit vhodným přetiskem ty tři různé známky, které na našem území momentálně platily. Odmítal různé návrhy třeba vytisknout portrét Dr. Beneše, členů exilové vlády, vlajku, apod. Za vzor mu sloužily záměry dalších exilových vlád. Musel rozhodnout jaký způsob tisku je ve válečné Anglii dosažitelný. Vybrat vhodnou tiskárnu. Z oslovených tiskáren nabídku, včetně referenčních vzorků, předložily pouze dvě. Rozhodovala nejenom cena, ale vzhledem k vývoji na frontách i termín dodání. Nejvíce se požadavkům přiblížila londýnská Thomas De La Rue. Jeho názor byl podporován ministrem zahraničí Janem Masarykem.

Když bylo rozhodnuto o vytištění vyvstal nový problém. Jak je co nejdříve dopravit do osvobozené vlasti. Tak se na jednání dostal i způsob balení, podle letecké nebo lodní dopravy. Proto, nejenom k tomuto účelu, byla utvořena ČS. Nákupní a dopravní společnost s pověřeným ředitelem Ottou Eislerem. Za nepřítomnou vládu vše vyřizovalo Velvyslanectví. Třeba platbu faktur za tisk známek, Ale i jejich expedici do vlasti. Bylo známo, že v Londýně zůstaly dvě položky nových známek, které nebyly do republiky odeslány. To vyvolalo u filatelistických kruhů snahu se k nim dostat. A ke stuňování kampaně proti Dr.Tichému, který již v Londýně nebyl. A nemohl se bránit. Poválečná historie a pověst těchto známek je poznamenána i událostmi na druhé straně oceánu.



Odhadovaná váha všech hotových známek byla asi 15 tun, Tak že by byly přepravitelné jedním letadlem. Z pozdějších materiálů se dozvídáme že 275 beden každá s obsahem 2 500 archů známek bylo odesláno lodí S. S. Benledi 16. 4. 1944 z Liverpoolu přes Konstanci do Prahy. Další část známek, v počtu 75 beden byla odeslána lodí S.S. New Borough dne 10. 7.1944 opět přes Konstanci ale tato již byla adresována přímo pro Ministerstvo pošt v Praze ! Můžeme se domnívati, že cesta známek kopírovala cestu, kterou se domů dostala exilová vláda. Londýnské ministerstvo pro hospodářskou obnovu telegraficky dne 17. 5. 1945 žádá tehdy už resortního ministra Hálu o zprávu zda poštovní známky tištěné v Londýně správně došly a kdy budou dány do oběhu ? Teprve za měsíc, 18.6.1945 odpovídá dr. Fritz........Známky zaslané přez Konstanci do Československa došly v pořádku. Do oběhu budou dány, jakmile bude ujednána dohoda o známkách s Poverencem pro poštovní správu na Slovensku. ? Tak že nepřímo potvrzuje, že londýnské známky už jsou na Slovensku! Asi v Košicích, kde Slovenská národní rada tehdy sídlila.

Přez to, že jednání o objednávce tisku československých známek pro poválečné použití mělo být tajné, filatelistická veřejnost to věděla. A hledala nejenom informace, ale hlavně způsob jak je získat. Pokud byl JUDr Tichý v Londýně, bylo vše v jeho kompetenci. Ale když odejel a zastupování vlády přešlo na velvyslanectví a zmíněnou Obchodní a dopravní společnost. Je známo že právě její ředitel vlastnil a rozprodával značné množství těchto známek. Další známou osobou je ministerský rada z min. Zahraničního obchodu Jan Horský (Bedřich Hochberg). Známý svým nepřátelstvím proti Dr.Benešovi. V Londýně zůstalo jen málo účastníků seznámených s práci Dr. Tichého. A zmatky kolem známek komplikovala jejich řevnivost a zištné zájmy.

Záměrem Dr. Tichého bylo aby nové Československé známky se na osvobozeném území objevily ve stejný okamžik s vystoupením nové svobodné československé vlády před veřejnost . Proto ty prvotní úvahy o letecké přepravě. Ale trasování přepravy lodí, přez východ, potvrzuje domněnky, že zásilka známek byla v březnu nebo v dubnu 1945 v Košicích. . Kdyby zvládla cestu až na osvobozené československé území, uvázla by v Humeném, kde železnice končila a odkud Londýnská delegace do Košic dojela auty. Organizovat přepravu uvedených beden bylo za stávajících podmínek obtížné. Domníváme se, že známky v Košicích byly a Slovenská národní rada, resp. její Pověřenec jejich uvedení do provozu blokoval.

Holoubek – říjen 2016

Literatura :
Merkur Revue, o nich píše na pokračování jak v ročníku 2001 tak 2002
Karel Černý, Muži londýnského vydání, EUROPRINTY sro
SČF Filatelistické statě č. 3 / 1982, in Malík. Peter : Londýnské vydání 1945
POFIS in katalog ČESKOSLOVENSKA 1918 – 1939 - vydání 2005

Autor: Karel Holoubek | 8. 11. 2016

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223