Lep na známkách

Po přečtení článku pana Jindry, též reakce pana Schillera, jsem si vzpomenul na několik mých setkání s lepem na známkách.

Začnu od toho, pro filatelistu nejotřesnějšího setkání. Bylo to setkání se způsobem "upevňování" poštovních známek některými poštovními úřednicemi v Rusku. Dopis s tak nalepenými známkami SSSR jsem nejen obdržel, ale byl jsem kdysi svědkem takového počínání. Úřednice vzala poštovní známku, opatřenou originálním lepem, tento však nenavlhčila. Do skleničky s klihem (jakým se u nás donedávna lepily na poštovní balíky různé nálepky) namočila k tomu určený štěteček a známku na rubové ploše "pěkně" napatlala. Výsledek byl přiměřený všem našim "úspěchům budování socialismu", jak je např. trefně naznačil film Pelíšky (nerozbitné sklenky nebo plastové lžičky).

Nyní z jiného soudku. Jako sběratel námětu LODĚ se mi kdysi dávno dostala do rukou známka německých kolonií (s jednotným námětem "Jachta Hohenzollern"), kde na obrazovou stranu, tedy na líc známky byl nanesen lep. Nebyl to tedy chybotisk, ale chyboleponános.

A konečně vtip, který jsem slyšel před léty ve všelidové soutěži o zlatou mříž. Jistý národní podnik dodával do jedné zámořské země lepidlo na poštovní známky. Přišla první urgence, ale z objektivních důvodů se neexpedovalo. Při druhé urgenci byl již známka na dopise přišita.

Autor: Jaroslav Tomandl | 19. 6. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223