Kouzlo celistvostí z 19. století - 1. pokračování

V úvodním příspěvku jsem dne 26.5.2017 popsal pouť celistvosti z anglického Southportu do Porto-Novo, které je dnešním hlavním městem afrického státu Benin. Upozornil jsem na rukou psaný text na adresní straně dopisu – via Steamer from Bordeaux – OBR.1. Odesilatel tímto předepsal směřování dopisu přes francouzský přístav Bordeaux do francouzské kolonie v Africe. V 19. století a počátkem 20. století se setkáváme s předepsáním směřování poštovní zásilky odesilatelem. Díky tomu lze dnes například dokumentovat počátky paroplavby z Evropy do Ameriky. Jména prvních zaoceánských – transatlantických – parníků, které bývají uvedené v předepsaném směřování dopisů, tedy v první polovině 19. století, představují zajímavou kapitolu poštovní historie.

Kouzlo celistvostí z 19. století - 1. pokračování
Obr. 1

Spomeňme ku příkladu proslulou lodní společnost CUNARD, která získala v roce 1839 právo na transatlantickou přepravu pošty. Na základě toho vznikla k tomuto účelu v roce 1840 British and North American Royal Mail Steam Packet Company. Společnost operovala mezi anglickým přístavem Liverpool a severoamerickými přístavy (zpočátku to byl New York, se zastávkou v kanadském Halifaxu). Již v roce 1849 měla společnost sedm poštovních parníků, z nich čtyři nejrychlejší byly: RMS America, RMS Canada, RMS Europa  a  RMS Niagara. (prefix RMS = Royal Mail Ship, Královská poštovní loď). Na OBR.2 je dopis přepravený v roce 1850 poštovním parníkem této společnosti - RMS America - z New Yorku do Liverpoolu (viz.směřování v levém horním rohu „America“). Odtud pak putoval do Francie.

Kouzlo celistvostí z 19. století - 1. pokračování
Obr. 2

Se směřováním poštovních zásilek, i když poněkud modernizovaným, se můžeme setkat ještě v třicátých letech 20. století, například u bankovní korespondence – viz. vyplněné předtištěné směřování „PER STEAMER“ (parníkem). Dopis je směřován na německý parník BREMEN z New Yorku do Bremenhavena, a odtud do Prahy – OBR.3.

Kouzlo celistvostí z 19. století - 1. pokračování
Obr. 3


Autor: Jaroslav Tomandl | 10. 11. 2017

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2017 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223