Kokosové - Keelingské ostrovy

Kokosové - Keelingské ostrovy

Kokosové ostrovy (také Keelingovy ostrovy) tvoří dva atoly a 27 korálových ostrovů. Nachází se v Indickém oceánu 1100 km jihozápadně od Sumatry, 2200 km severozápadně od Austrálie a 2600 km jihovýchodně od Srí Lanky. Patří k Austrálii.

Kokosové ostrovy jsou složeny ze dvou korálových atolů o rozloze 14,2 km2, s pobřežím o délce 26 km a s nejvyšším bodem ve výšce 5 metrů. Jsou hustě porostlé kokosovými palmami a jinou vegetací.Severní Keelingův ostrov je atol tvořený pouze jedním ostrovem ve tvaru písmene C, tvořící téměř uzavřený kruh a jen s malým otevřením v laguně. Ostrov má rozlohu 1,1 km2 a je neobydlený. Laguna má pak 0,5 km2. Jižní Keelingův ostrov je atol tvořený 24 ostrůvky, které jsou téměř ve tvaru kruhu. Zabírají rozlohu 13,1 km2. Obydlené jsou pouze dva: Home Island(„Domácí ostrov“) a West Island („Západní ostrov“). Na atolech se nenachází žádná řeka či jezero. Jediné zdroje pitné vody jsou na větších ostrovech, kde se spodní voda akumuluje po deštích a vzlíná k povrchu, kde je dostupná převážně studnami.

Kapitán William Keeling věřil, že byl prvním Evropanem, který objevil Kokosové ostrovy v roce 1609 při jeho návratu z Bantamu v Nizozemské východní Indii.

Kokosové - Keelingské ostrovy

V roce 1814 se skotský obchodník, námořní kapitán John Clunies-Ross krátce zastavil na ostrovech na cestě do Indie, plánoval vrátit se a usadit se na ostrovech se svou rodinou v budoucnu. Bohatý Angličan Alexander Hare měl podobné plány a najal si kapitána, shodou okolností, bratra Clunies-Rosse, aby mu přivezl na ostrov harém 40 malajských žen, a doufal, že bude žít také na ostrově. Clunies-Ross se o dva roky později vrátil se svou ženou, dětmi a tchýní a zjistil, že Hare už žije na ostrově se svým soukromým harémem. Mezi těmito dvěma muži začal konflikt. Po nějaké době začaly ženy Harea opouštět, přešli k námořníkům kteří byly u Clunies-Rossových. Hare opustil ostrov v roce 1831 a zemřel v Bencoolen v roce 1834.

John Clunies-Ross zasadil "stovky kokosových palem a přinesl malajským dělníkům práci, (sklizení kokosových ořechů) založil firmu na prodej kopry; zpočátku na plantáži pracovali odsouzení trestanci z Jávy, později pro něj pracovali malajští dělníci. Charles Darwin po své návštěvě v roce 1836 uvedl, že našel domorodce kteří byly svobodní. Nicméně článek vynechal větu, která bezprostředně následovala: "ale ve většině ostatních bodů jsou považováni za otroky. V roce 1871 se George Clunies-Ross (Ross III) stal majitelem ostrova poté, co jeho otec zemřel. Během své správy v roce 1885 nastala první výroční kontrola zástupcem vlády Strait Settlements. V roce 1886 královna Viktorie přidělila ostrovy natrvalo rodině Clunies-Ross. Jeho malajští dělníci ho oslovovali jako "Tuan" (ekvivalent "pane") a tento termín byl nesprávně přeložen jako "král". Toto byl začátek mýtu o "králích kokosů", což je mýtus, který od té doby přetrvává.

Barelová pošta

V roce 1901 na Směrovém ostrově byla založena kabelová a bezdrátová stanice. Na ostrov se pošta dostala třikrát za rok z Vánočního ostrova. Lodě společnosti P & O a kapitán Brown z lodí S.S. Morea se rozhodl zmírnit izolaci lidí na Směrovém ostrově tím, že spustil sudy nebo barely do vody, obsahující čerstvé maso, zeleninu a poštu. Lidé ze stanice na domorodých člunech si přitáhli sudy s poštou a potravinami ke břehu. Do roku 1909 se toto stalo běžnou praxí u plavidel P & O projíždějících kolem ostrova. Tak vznikla barelová pošta.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Pracovníci stanice dávali dopisy do plechovek a posílali na loď která je pak doručila.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Kokosové - Keelingské ostrovy

9. listopadu 1914 na Směrový ostrov zaútočilo německé císařské námořnictvo, loď SMS Emden, jehož cílem bylo zničit britskou stanici a instalaci kabelů a bezdrátové zařízení na ostrově. Pracovníci stanice stačili poslat zprávu že se blíží německá loď a vyslat SOS. Loď HMAS Sydney která doprovázela konvoj se odpoutala a rychle plula na pomoc. První světová válka právě začala. Zničení stanice a zařízení bylo úspěšné, ale ráno byla loď SMS Emden zničena lodí HMAS Sydney v námořní bitvě trvající necelé dvě hodiny.

Kokosové - Keelingské ostrovy
Němečtí vojáci z lodi Emden před stanicí. V pozadí je německý důstojník který mluví s pracovníky stanice

Kokosové - Keelingské ostrovy

Po zničení lodi Emden němečtí vojáci vzali rodině Clunies-Ross jachtu (Ayesha) a odpluli z ostrova, tím se vyhnuli zajetí.

Tato barelová pošta trvala přibližně do roku 1954. Dopisy které prošli Plechovkovou poštou (Tin can mail) na Kokosovém ostrově jsou dražší než dopisy které byly posílány Plechovkovou poštou s ostrova Niuafo´ou.

Ceny dopisů které prošly Plechovkovou poštou z Kokosových ostrovů se pohybují v několika tisících korunách.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Na Kokosových ostrovech byla provozována poštovní služba mezi roky 1933 a 1937, přičemž byly používané známky Strait Settlements. Poštovní služba byla znovu otevřena v roce 1952, kdy byly požívány známky Singapuru. Po začlenění Kokosových ostrovů k Austrálii byly používány australské známky až do prvních známek vydaných pro Kokosové ostrovy v roce 1963.

První známky Kokosových ostrovů 1963

Kokosové - Keelingské ostrovy

Po změně měny na dolary byly australské známky znovu použity mezi lety 1966 a 1969, poté byly vydány první známky pro Kokosové ostrovy v nové měně.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Známky pro Kokosové ostrovy byly vydány v letech 1963 a 1979 a byly platné také pro použití v Austrálii. Mezi lety 1979 až 1994 byly Kokosovy ostrovy nezávislé pro vydávání známek. Od roku 1994 jsou známky pro Kokosovy ostrovy vydávány Australskou poštou a od té doby jsou platné i pro použití v Austrálii a na jejich územích a naopak.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Rodina Clunies-Rossových vydávala také soukromou měnu, poprvé ji vydali v roce 1879 byla z ovčí kůže podepsaná králem Georgem Cluniesem-Rossem nebo formálně známým jako Ross III. Tato potřeba vytvořit měnu, známou jako Cocos Rupee, byla nezbytně nutná. Museli platit svým pracovníkům. Peníze platili pouze na ostrově a v obchodě který vlastnil Clunies-Ross. Také to bylo kvůli tomu že pracovníci si nemohli koupit zbraně. Clunies-Ross pozorně sledoval veškerou uvolněnou měnu. Bylo vždy 6 oběžných denominací, většinou 5, 3, 2, 1, ½ a ¼ rupií. Později, v roce 1902, představil Ross IV rupii 1/10.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Kokosové - Keelingské ostrovy

V roce 1913 se Ross IV rozhodl papírové peníze nahradit žetony ze slonoviny a kostěnými žetony.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Kokosové - Keelingské ostrovy

John Cecil Clunies-Ross (Ross V) vyrobil v roce 1968 10 plastových žetonů zřejmě pouze pro interní účely. Od té doby vzniklo několik pamětních mincí.

Kokosové - Keelingské ostrovy

V roce 1887 George Clunies-Ross postavil nádherné panství které pojmenoval Oceánie na 12 akrech je botanická zahrada s výhledem na lagunu. Nyní se tento krásný dům změnil na hotel, kde si můžete pronajmout pokoj.

Kokosové - Keelingské ostrovy

Rodina Clunies-Ross měla úplnou kontrolu nad ostrovy až do roku 1978, kdy je John Cecil (Ross V) prodal Austrálskému společenství za 4,75 milionu dolarů. Rodinný dům si ponechali. Společnost Commonwealth spravovala ostrovy již od roku 1955. Byla to stejná doba, kdy se australský dolar stal hlavní měnou a všechny dřívější známky se stávaly neplatné. V roce 1984 se obyvatelé ostrovů v referendu rozhodli pro plnou integraci s Austrálií. Příběh nekončí dobře pro klan Clunies-Ross. V roce 1986 Ross V. vyhlásil bankrot po neúspěšném námořním podniku. Jelikož nezískal žádnou státní zakázku. Právě v té době musel prodat svůj rodinný dům. Jeho nejstarší syn John George stále žije na Cocos (Keeling) West se svou rodinou. Prodává rybičky do akvárií. Stále je spousta spekulací, kdo se jako první usadil na ostrově, a jak pan Hare opustil ostrov. Bez ohledu na skutečnou historii, hrdinou byla a bude vždy rodina Clunies-Ross. Podobně bude vždy existovat debata o tom, jak zacházeli s dělníky a jak byli placeni. Někteří lidé říkají že se rodina chovala jako feudálové, a další lidé je chválí.

Zdroj informací: https://en.wikipedia.org/wiki/Clunies-Ross_family
Zdroj obrázků: https://collections.slsa.sa.gov.au/resource/B+72501/4


Autor: Viktor Braun | 5. 6. 2018

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223