Kam kráčí slovenská známková tvorba?

Slovenská známková tvorba má mnohaletou tradici. Řada významných slovenských výtvarníků se významnou měrou podílela na tvorbě československých známek a je dobře, že i po rozdělení republik v roce 1993 pokračovaly obě republiky v nastoupené linii. Pro Slovensko byla největším problémem skutečnost, že Poštovní tiskárna cenin (dále PTC) byla v Praze, takže všechny známky od roku 1993 musí tisknout v zahraničí. V době rozdělení republik také mělo Slovensko nedostatek vlastních rytců, takže na řadě známek spolupracovali čeští tvůrci. Již v počátku se tedy pochopitelně objevily úvahy o možnosti tisku části známek ve vlastních tiskárnách ofsetovou technikou. Na filatelistickém trhu se občas vyskytují tiskové zkoušky tiskárny PROMPT, které dokazují, že tyto úvahy nebyly ani zdaleka v oblasti teorie. S úlevou tehdy slovenští, ale i světoví filatelisté přijali rozhodnutí, že Slovenská pošta bude nadále vydávat pouze známky, jejichž základem je tisk z rytiny. Všechny známky a všechny obálky prvního dne vydání (kromě několika FDC vytištěných ofsetem v tiskárnách Kasico a.s. Bratislava, resp. Kníhtlač Gerthofer, Zohor většinou pro výplatní známky) byly tedy i nadále tištěny v Praze v PTC. Po otevření oddělení rytectví a ceninové tvorby na katedře grafiky VŠVU v Bratislavě také byla zajištěna výchova nové generace slovenských známkových tvůrců a zejména rytců.

Když začala Slovenská pošta pro tisk FDC technikou ocelotisku z plochých desek využívat tiskárnu TAB, s.r.o. Bratislava (od roku 2000, poprvé pro FDC ke známce Prezident SR Rudolf Schuster), přišly i úvahy o tom, zda by bylo možno touto technikou na Slovensku tisknout známky. Tato myšlenka se neujala, překvapivé (alespoň pro mne) bylo i malé využití této tiskárny pro tisk FDC v prvních letech provozu stroje - v roce 2000 pouze zmíněná jediná z 25 vydaných, o rok později 3 z 30; až v roce 2002 jich bylo 6 z 29 a teprve letos bylo všech 22 dosud vydaných FDC tištěno na Slovensku, z toho 19 technikou ocelotisku z plochých desek. Zdálo by se tedy, že tradice slovenské známkové tvorby není ničím ohrožena; skutečnost je však zcela odlišná.

První velký vykřičník vyslala Slovenská pošta (dále SP) do světa 30. května 2003; tento den si budou filatelisté na Slovensku asi ještě dlouho pamatovat. Proč? Slovenská pošta, která se až dosud honosila tím, že jako jediná na světě produkuje pouze známky, jejichž základem je tisk z rytiny (a nezřídka dodávala, že i Česká pošta se snížila k vydávání známek tištěných ofsetem - mimochodem z celkem 364 u nás dosud vydaných známek bylo těch ofsetových pouze 21), tento den vydává tiskový list ke třetímu místu slovenských hokejistů na MS. Tomuto emisnímu počinu bylo na stránkách filatelistického i jiného tisku věnováno několik článků; pominu-li skutečnost, zda k této události vůbec vydávat známku, dokonce v tiskovém listě, aby filatelista zaplatil co nejvíce (loňský titul mistrů "ocenila" SP známkou o nominále 10 Sk, letošní 3. místo již filatelisty stálo 20 Sk za známku a 80 Sk za tiskový list), pak do očí bijící je grafická úprava tohoto díla (provedeno narychlo z neretušované fotografie, malé známky s celým mužstvem v kontrastu s velkou postavou brankáře) a zejména tisková technika - ofset. Možná si někdo řekne, že SP chtěla vydání urychlit tím, že známku vytiskne na Slovensku a jinou tiskovou techniku zde nemá k dispozici; jenže výše jsem napsal, že na Slovensku stroj na tisk z rytiny je. Že by časové důvody? Je to možné, příprava rytiny přece jenom nějakou dobu trvá; ale např. loňská známka oslavující titul vyšla pouze o měsíc později než ta letošní. Pak mohou vstoupit do hry i finanční důvody - tisk známek (nebo jakýkoliv jiný tisk) je na Slovensku určitě levnější než jinde ve světě. Jenže pozor - známky nejsou tištěné na Slovensku, ale v Anglii v tiskárně Walsall Security Printers Ltd. A tak zřejmě jediným důvodem vydání je bezpracný zisk SP - vždyť známka o nominále 20 Sk momentálně není potřebná a její vytržení z tiskového listu je mnohem náročnější než u běžných známek (mimochodem - ofsetová technologie se dá velmi dobře padělat, takže zvolení nepoužívaného nominále 20 Sk může být ze strany vydavatele považováno za ochranný prvek - kdo by padělal nepoužívanou známku?). Ostatně ze zprávy SP v jejím časopise Poštové zvesti 6/2003 lze komerční důvod vydání vyčíst, když je zde kromě zdůvodnění použití ofsetu mj. uvedeno: "…30. května 2003 se…uskutečnila inaugurace unikátní poštovní známky Bronzoví hokejisti na 67. MS v ledním hokeji Finsko 2003. …Poprvé na Slovensku je tištěna ofsetovou technikou…V porovnání s dosud využívanou rytinovou technikou představuje ofset moderní techniku - nejmodernější způsob plnobarevného tisku z plochy, kterou využívají pošty téměř na celém světě. Známka vyšla v limitované sérii v nominální hodnotě 20 Sk. …" Zdůvodnění vydání známky pak je více než originální: "…Uvést známku přišli…generální ředitel SP, RNDr. Jaroslav Dobrotka… Právě v hlavě generálního ředitele SP se zrodil nápad vydat takovou známku po vítězném zápase o třetí místo s ČR… " Že byla známka vydána, aniž by její návrh jako u jiných známek prošel schválením příslušnými komisemi, tím už se raději nezabývám.

Kam kráčí slovenská známková tvorba?


No nic, stalo se, snad to byl jen úlet a známková tvorba se vrátí zase do svých kolejí. Vždyť vychází několik pěkných emisí - Dětem, Kočky nebo Krásy naší vlasti. Přichází září a s ním chystaná návštěva papeže Jana Pavla II. Přípravy probíhají již několik měsíců a SP samozřejmě vydá příležitostnou známku. Výtvarný návrh známky se objevil v tisku, rytina je hotova, tisk známky včas objednán u PTC Praha. Jenže - objednávka tisku je stornována, rytina uložena do šuplíku a výtvarný návrh je bez vědomí autora a bez jakéhokoliv schválení vkomponován do aršíku, o jehož umělecké hodnotě lze pochybovat. A co je nejdůležitější - aršík je vytištěn opět v Anglii ofsetem, tentokráte v samolepicí úpravě. Pokud u aršíku s hokejisty šlo ofsetový tisk zdůvodnit časově, pak zde nelze zdůvodnit ničím. Jediný důvod zde je opět komerční - za aršík se čtyřmi známkami zaplatí sběratel více než za jedinou známku. A samolepicí úprava? Tu už raději vůbec nekomentuji, podle mne chce být SP zajímavá a zase v něčem první.

Kam kráčí slovenská známková tvorba?


Co je však na těchto emisích varující je skutečnost, že nejde o náhodné úlety, ale o předzvěst velkých změn ve slovenské emisní politice. Kromě postupného odbourávání vlivu Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR na známkovou tvorbu Slovenska známky se chystá zavedení ofsetu jako tiskové techniky pro všechny slovenské poštovní známky (snad jen emisní řada Umění má být zachována v současné podobě). Co to bude znamenat pro filatelisty, snad ani nemusím zdůrazňovat - prudké snížení zájmu o slovenské poštovní známky, pokles prestiže slovenské známkové tvorby, odliv umělců ochotných se na této tvorbě podílet, konec oddělení rytectví a ceninové tvorby na katedře grafiky VŠVU. Pravděpodobně poroste výskyt padělků známek ke škodě pošty - ofset je tisková technika velmi snadno napodobitelná. Přitom se zřejmě bude opět tisknout v Anglii, takže problém tisku v zahraničí se tím neodstraní. Musíme tedy jenom doufat, že nad těmito tendencemi nakonec zvítězí zdravý rozum a i v roce 2004 se budeme setkávat především s kvalitními slovenskými známkami tištěnými z rytiny - tedy technikou, která těmto známkám v dosavadní historii přinesla řadu mezinárodních ocenění včetně toho nejvyššího - zvolení za nejkrásnější známku světa.

Autor: David Schiller | 9. 9. 2003

Komentáře

:-(

:-(

RE: :-(Vdaka

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223