Jaroslav Lešetický - POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 - druhá část

Nedokonalosti přetisku

Téměř u všech hodnot jeví přetisk mnoho nedokonalostí a sice jednak v celku, jednak v jednotlivých písmenech neb cifrách.

Snad u každé hodnoty nalezli již sběratelé zkomoleniny, z nichž nejobyčejnější jsou: typy nedotištěné, silněji tištěné, zalité barvou (P, O, A), zlomené, s bezbarvými neb ohraničenými černými kroužky, jichž původ hledati sluší jednak v bublinách liteřiny, při lití vzniklých neb v bublinách barvy, jednak v perforačních papírových výsecích, jež padly se známky na desku. Některé z nich jsou typické, objevujíce se pravidelně na témže místě, jiné náhodně.

Pokud se týče háčků a čárek na písmenech, shledáváme: háčky a čárky volné a přisedlé, čárky tlusté a tenké, háčky vykrojené (normální) a zaplněné, též poloviční (hlavně u Č). Tu a tam schází čárka neb háček úplně.

To platí hlavně o přetiscích velkopísmenných; u známek s přetisky prostřední velikosti (jako novinové rakouské) bývají odchylky méně význačné: zalité P, O, A, 9, nedotištěná písmena, čárka na A, kličky na Š a Č spojené neb volné a p.

Typickým jest bod nad Č místo háčku 4. přetisku rakouského a 1. uherského, jenž bývá takřka pravidelně.

Nejmenší přetisk (5.) vykazuje zjevy obdobné, jest však celkem nejčistší všech.

Naproti tomu nebyly nalezeny závady v textu přetisku, jak tomu bývá v jiných zemích, kde známky s přetisky byly vydány: písmena obrácená, zaměněná a p. Hlášené mi PCŠTA, SLCV (enská) má původ v přetržených O, nejde však zde naprosto o skutečné C (hodnota 3 a 60 haléřová rakouská výplatní). Podobně má se to se zalitým Č v Česko, jež vyhlíží jako OESKO u hodnoty 30 haléřové.

Scházející typy známy jsou u hodnoty 80 h rak. výplatní, (1°místo 1919), u 15 h (Karel) OŠTA, a j. Ve všech ostatních případech běží téměř vždy o neúplnost přetisku, vzniklou složkou (faltou), přeložkou (do předu) neb záložkou (do zadu) papíru, hlavně ovšem na známkách rohových neb krajních. Scházející přetisk shledán byl na 2 K rakouské bleděmodré, 2 h novinové, 50 h doplatní (provis) a 50 h Zitě. Ty sbírati jest ovšem ve dvojicích.

Zvláštnosti

Jelikož se chýlil rok ku konci a vzhledem k letopočtu 1919 na známkách natištěnému, bylo nutno, aby známky ten rok vyšly; nebylo tudíž k radosti mnohého sběratele možno ohromný materiál tak prohlédnouti, aby vše, co odchylného neb nepodařeného, mohlo býti vyloučeno a nedostalo se do přídělů a filatelistické prodejny.

Podobně uvítáno bylo všeobecně kruhy filatelistickými, že jsem rozstřídil dle velikosti a papíru tak zv. typy známek 2 – 10 korunových rakouských výplatních, čímž ovšem zájem sběratelů velice byl povzbuzen. Některé odrůdy a nuance barev nalezeny byly v ostatním materiálu teprve dodatečně neb až těmi, kdož známky koupili.

Zmíním se o některých těchto zajímavostech.

1.
Známky 2 – 10 korunové.
Vydání rakouských známek z října r. 1916 má 4 hodnoty provedené jemným půltonovým tiskem z hloubky. Jsou to známky: 2 K tmavomodrá, 3 K tmavokarmínověhnědá, 4 K tmavoolivovězelená a 10 K tmavofialová. Známky tištěny jsou na tuhém papíře s našedivělým neb namodralým nádechem, který přechází později v papír čistě bílý. Jsou 30 mm vysoké a 25 mm široké a představují tak zv. I. typ. Takové bylo původně první vydání 2 – 20 K známek.

Známky 2 a 3 K objevily se v červnu r. 1917 v nápadně nižším a širším tvaru, který měří 29 x 25 3/4 mm a zove se typem II.; papír jejich jest jiný, tenší, poresní, bělejší, kližení jasné bělavé neb nažloutlé. Dotazy ve Vídni učiněné byly zodpověděny v ten smysl, že jde o roztažení papíru, jenž při tisku z hloubky se navlhčuje a pak nestejně vysychá. To zdá se býti ovšem neuvěřitelným poněvadž celý list známek tohoto druhého typu jest o 9 mm širší, a v kruzích sběratelských udržuje se houževnatě domněnka, že známky tištěny jsou z nově rytých štočků. Specialisté rozlišují na dále dva typy těchto známek.

Současně s objevením se těchto rozdílů byly sběratelé znova překvapeni; jelikož barvy známek byly příliš tmavé, čímž stalo se razítkem (hlavně na průvodkách) nečitelným, počínaje srpnem vycházely postupně – bez zvláštního výnosu – v barvách světlých: 2 K bleděmodrá, 3 K růžová, 4 K jasně žlutozelená a 10 K světleji fialová. U všech hodnot těchto známek možno opět rozeznávati I. a II. typ.

Krátce před převratem (v září 1918) nastala změna papíru, podmíněná všeobecnou papírovou kalamitou. Nový papír jest velmi tenký, bílý a v jeho strukturu vmíšeny jsou tenké černé chloupky. Jest to tak zvaný žilkovaný, chloupkový papír (Faserpapier). V době uvedené vyšly na něm hodnoty 2 K světlemodrá a 3 K světlerůžová. Druhé dvě hodnoty 4 K světlezelená a 10 K světlefialová vydala Vídeň až v březnu r. 1919 a přetiskla je v krátce gotickým šikmým přetiskem ,,Deutsch – Oesterreich“. Mezi známky odvedené poštovními úřady nedostaly se tedy tyto dvě hodnoty cestou obvyklé objednávky z Vídně, jak dělo se před převratem, nýbrž jen tím způsobem, že je úřad někomu vyměnil. K přetisku, o němž v tomto spisku jednám, nebylo žádných známek z Vídně k vyrovnání nákladů některých hodnot objednáno, ani nebyly od soukromých osob k přetisku přijímány, jak mnohým s námi ,,dobře smýšlejícím“ také občanům republiky naší tvrditi se zachtělo!

Dle toho, co jsem výše sdělil, rozeznáváme:
1. tmavé barvy: I. Typ. 2 K, 3 K, 4 K, 10 K
II. Typ. 2 K, 3 K
2. světlé barvy: I. Typ. 2 K, 3 K, 4 K, 10 K
II. Typ. 2 K, 3 K, 4 K, 10 K
3. žilkovaný papír : I. Typ. 10 K
II. Typ. 2 K, 3 K, 4 K, 10 K

U známek pošty letecké nacházíme I. i II. typ: 1.50 (= 2 K), 2.50 (= 3 K) a 4 K. Známky s naším přetiskem jsou vesměs II. typu.
2.
Jiné zvláštnosti
U výplatních hodnot rakouských 3 – 90 h rozeznávati možno dvojí až trojí druh papíru. Až do dubna r. 1918 měl papír těchto známek nažloutlý nádech, po té byl papír čiře bílý, krátce před převratem tenčí, poresní, jak zejména na 3, 10 a 60 h známkách lze pozorovati. Některé hodnoty známek vydání 1916 – 1919 měly tak zv. ochranné pruhy s počitadly, od počátku října 1918 barevné pruhy nahoře a dole. U rohových známek různých hodnot shledáváme též kontrolní značky v podobě hvězdičky neb čárek. Podrobnější články o těchto zajímavostech uveřejnil jsem v letech 1917 – 1918 v ,,Českém Filatelistu“, v ,,Donau-Post“, ,,Die Post“ a j.

Uherské známky mají pravidelně ochranné pruhy s počitadly. Tyto pruhy bývají u některých druhů známek na pravé a dolejší straně zachyceny přetiskem. Kontrolními značkami jsou tu na některých listech měsíce (úplňky a půlměsíce).

Rakouské známky jsou bez průsvitky, u uherských nacházíme jakožto průsvitku kříže, u výplatních kolmé, u doplatních a parlamentů ležící, u oněch též koruny.

Různé zoubkování vyskýtá se – bohudík – pouze u spěšných známek obdélníkových a diferu mezi 11 1/2 a 12 3/4, dvojí u 12 a 50 f doplatní s černou cifrou (11 3/4:12 a 15).

Známky byly mnohdy před přetištěním porouchány (dlouhým ležením u úřadů, častým počítáním a p.), krajní známky do předu neb do zadu ohnuty (přeložky, záložky), složeny neb skrčeny (složky, skrčky, falty), povrch jich odřen (tisk na bílé půdě) a p.

Z nápadnějších zvláštností, pokud mi byly hlášeny a předloženy, uvádím:
a)
Tisky posunuté
Objevují se u všech hodnot dosti zhusta ve větším posunu směřujícím buď dolů neb nahoru, častěji na pravo, zřídka na levo. U hodnot 2 – 4 K zaviněn jest posun u prvního nákladu při tisku tím, že nebylo o obou typech těchto hodnot ničeho známo a přetisk sestavený pro list I. typu nestačil pro typ II.

Posuny o jedno písmeno nejsou významné, filatelisticky zajímavé jsou posuny o více písmen, na př. u 50 h hnědě ,,PORTO“, kdež přechází posun nahoru polovicí přetisku na druhou známku, podobně u 2 K bleděmodré, 40 a 50 f Zity, u níž jest posun na pravo tak značný, že první kolmá řada známek na levo jest vůbec bez přetisku.

Jdou-li přetisky až na ochranné pruhy, jak se stává u známek uherských, ponechme je u známek.
b)
Přetisk obrácený
Přetisk tento směřuje od hořejšího levého rohu známky k pravému dolejšímu a znám jest u rakouské doplatní 4 h z r. 1910 a 25, 30 a 40 h z r. 1916. Povstal bezděčně tím způsobem, že jednotlivý list známek byl ve sloze otočen o 90 stupňů k levé straně, což nebylo zpozorováno, poněvadž jsou tyto doplatní známky přesným čtvercem.
c)
Přetisk převrácený
Vznikl tím, že buď ve sloze byl list položen převráceně (,,hlavou dolů“) neb omylem tak do stroje dán. Jest mi znám u rakouských hodnot: 5, 15, 20, 40, 60, 80, 90 h a 1 K, 4 a 10 K I. vyd. tmavého, 2 K světlé I. T., 3 a 4 K světlé II. T., 10 K světlé I. T., u doplatních známek: z r. 1910 (velká cifra) 6 h, z r. 1916 (malá cifra) 15 a 30 h, u 1 K modré doplatní, 15 h (Marie Terezie) a 20 h oranžové; dále u uherských: 15 f válečné, 2, 5, 20 a 35 f (ženci), 10 a 20 f (Karel), 50 f (Zita) 1 a 6 h doplatní a j.
d)
Obtisk
Jest bezděčný výkon stroje, kdykoli sblížily se obě desky, aniž byl vložel list, který měl tisk přejmouti. Tu pak následující 2 – 3 listy jeví na zádní straně obtisky v zrcadlovém obraze, první intensivní, druhý a třetí slabší. Obtisky jsou známy u většiny hodnot.
e)
Dvojitý přetisk
(Dvakrát paralelně) znám u hodnot rakouských: 5 h zelené a 2 K bleděmodré, jakož i uherských 2 f (turul) a 10 f (kir.). U 2 f žluté jest přetisk druhý značně bledší, u 10 f se oba přetisky částečně kryjí. 40 h rakouská výplatní známa s přetiskem velmi černým a tlustým. Jak některá písmena ukazují, jde zde o dvojitý přetisk téměř úplně se kryjící.

Zkoušení pravosti přetisků

Možnost padělku přetisků není ve filatelii nikdy vyloučena. S tím bylo v kruzích filatelistických již od prvního dne počítáno. Jak sběratelé tak i obchodníci poštovními známkami sjednotili se na způsobu, jakým proti padělkům postupovati.

Předně jest to zkoušení známek a opatřování originálů původními razítky, za druhé opatrnost při získávání známek těchto od osob neznámých, za třetí popud, aby sběratelé méně zkušení kupovali pouze od reelních firem, které jim mohou poskytnouti úplnou záruku pravosti.

Pražské spolky filatelistické i obchodníci opatřují známky své kontrolní (garanční) značkou, záručkou.

Jest však naprosto nutno, aby každý sběratel neb reelní obchodník osoby, jež by prodejem těchto známek budily podezření, ihned zadržel a úřadům odevzdal.

Dosud objevivší se padělky nejsou tak zdařilé, aby mohly vzbuzovati obavy. Míním ostatně, že šílený chvat, s kterým nynější doba přímo chrlí do světa spousty nejrůznějších známek, jest účinnou brzdou obtížnému hotovení a zceňování fals, jež bují lépe v době klidné, kdy nekyne se všech stran lehký a výnosný výdělek z prodeje známek pravých. Ovšem neradím, aby okolnost tato byla puštěna se zřetele, neradím zanechati stráže, nýbrž ji zdvojiti a hlavně ve veřejném tisku na možnost fals upozorňovati.

Zkoušení známek provedou ochotně zkušení odborníci, kteří mají záručná razítka, jež na zadní stranu známek vtiskují. Poštovní razítko na těchto známkách jest též zárukou pravosti, byť ne úplnou.

Žádám pak sběratele a obchodníky, aby mi každý případ objevení falsa neb i pouhého podezření ohlásili a doklad předložili, sám též ke zkoušení známek a označení jich záručkou jsem vždy ochoten.

Doslov

Vydání výpotřebná jsou známa i v jiných státech v dřívějších i nynějších dobách. Tak přetiskla Portugalská Indie v letech 1882 – 1913 množství známek i velmi starých vydání, dávno již neplatných (230 hodnot); Nikaragua od r. 1901 do 1912 asi 105 hodnot s nepřehledným množstvím odrůd, k čemuž upotřebila známek všech druhů, kolku fiskálních a školních, známek služebních, železničních a j. Francouzské kolonie vypotřebovaly řady hodnot pomocí přetisku: 01, 05, 10, 15 a p., Paraguay má množství tak zv. ,,Habilitado“ (výpomocné známky). Známy jsou turecké serie z r. 1915 – 1917 (přes 300 hodnot), nejprve s půlměsícem a pěti neb šestipaprskovou hvězdou, poté s tak zv. ,,býčími hlavami“; přetištěny byly všechny zásoby od r. 1892 – 1913.

Po převratu stalo se přetiskování známek bývalých majetníků obvyklým, nejčastěji známek rakouských, uherských, německých, okupačních, ruských a j.

Naše výpotřebné vydání, jehož každou hodnotou plných 7 týdnů směly býti – a také skutečně byly – jakékoli poštovní zásilky pro vnitrozemí určené frankovány a na všech poštách československé republiky podávány, jest pravoplatným státním vydáním, stejně oprávněným jako ostatní známky naší republiky a není vydáním spekulačním, za jaké je některé listy, státu našemu nepřátelské, prohlašovaly. Vydání toto, diktované příkazem spořivosti, jež ústy nejlepších našich vlastenců stále jest hlásána a jež jest povinností nejen každého uvědomělého občana republiky v těžké době přechodu v lepší budoucnost, ale i, a to tím spíše, každé státní instituce, jest však i jinak významným a zůstane historicky památným, jelikož jde tu o známky, které u nás a na Slovensku byly prvními známkami republiky tak dlouho, dokud nebyly našimi vlastními známkami vystřídány.

Tak pohlížeti na ně musí nejen domácí sběratel, nýbrž i každý sběratel cizí, jenž ve sbírání známek vidí nejen libůstku k ukrácení času, nýbrž i pramen vzdělání a poučení o historickém vývinu států a národů.

A budou to zejména tyto známky s přetiskem, právě tak jako různá vydání uherská, polská, jihoslovanská, královská SHS, baltických národů a j., které budou budoucím věkům vyprávěti o pohnutých dobách převratů, osvobození a obrození po strašném krveprolití světové války, jejíž plameny zachvátily celý svět.

Přecházím k seznamu všech známek přetištěných, podotýkám, že autentická čísla nákladová uveřejňuji s laskavým svolením svého představenstva, ministerstva pošt a telegrafů, v němž nalezla filatelie československá vždy ochotnou a vstříc vycházející oporu, a děkuji srdečně všem, kdož ohlašováním a předlohou potřebného materiálu umožnili mi vydání tohoto spisku, o jehož vlídné přijetí prosím.

... pokračování příště

Poznámka redakce: dílo Jaroslava Lešetického – POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 - budeme zveřejňovat na pokračování. Je to taková první a menší monografie PČ 1919 , která je sice za ty roky vysoce překonaná, ale pro badatele i zájemce o PČ 1919 je to i přesto zajímavé studijní dílo. Jelikož je to práce již dávno překonaná, je nutné ji číst s jistým studijním nadhledem.

Autor: Jaroslav Lešetický | 27. 4. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223