Jak tráví dovolenou filatelista?

Kdysi jsem četl překrásný článeček o cestě českého filatelisty z dovolené v Itálii, pod názvem: Jak tráví dovolenou filatelista. A rozhodnutí napsat retrospektivní pohled na svojí dovolenou snad nikoho neurazí. Trávil jsem několik dní v oblasti Českého ráje a Lužických hor. Jako milovník přírody a filatelie jsem měl o program postaráno.

Pokud přesvědčí filatelista kohokoliv na společný výlet, připraví mu desítky těžkých chvil. Filatelista při průjezdu každou novou obcí ihned hledá budovu pošty. Nalezne-li jí a není okamžitě odveden, snaží se prodrat k přepážce. Už tímto krokem se stává kreaturou. Čekání v nekonečné frontě před přepážkou, když nemusíme, je pro přítele nepochopitelné a snaží se zjistit telefon do Bohnic. První dny snáší Vaší úchylku trpělivě, později se skřípěním zubů, ale ke konci dovolené chválí neděle a sobotní odpoledne, kdy filatelista otravuje již jenom při pohledu na železniční trať. "... a teď nevím jestli 'to' vlakové razítko z České Kamenice do Děčína mám, nebo ne."

Ale pěkně po pořádku. Přijeli jsme do Ústí nad Labem (ČR k. č. 13) a okamžitě jsem si vzpomněl na debaty která Česká a Moravská města již jsou na známkách a která ne a musel jsem chtě nechtě připustit, že si vlastně ani nejsem jistý. Zaujal mne nový, z hlediska architektury krásný most přes Labe. Myslím, že by ostudu čs. architektuře na našich poštovních známkách nedělal. (Stejně tak, jak jsem o několik dní později hleděl na Ještěd.) Putovali jsme ještě dál a výše, směrem dřez Děčín na Hřensko. Krátká zastávka ve městě s krásným zámkem, že by další motiv?! Prohlídku města začínám vždy od A tedy antikvariát. Štěstí mi tentokrát přálo, pověstné Filatelistické povídky od Františka Langra, stejně jako skoro kompletní Monografie. Kdo asi sbíral známky podle té knihy? Dnešní úlovek sice nevložím do zásobníku, ale doplní mojí knihovničku.

Putování podél labského toku, který tento rok zápasil s nedostatkem vody, tedy úplným opakem povodní roku 2002. Viděl jsem místa, kde se voda dívala lidem do sklepů, i místa podstatně tragičtější a myšlenka připomenout si povodně poštovní známkou, přišla sama od sebe. Hřensko, hranice naší republiky, je libo trpajzlíka? Jsem důrazně odváděn do skal. Připomíná mi to známku Geologický kongres 60 hal. (ČSSR k. č. 1701) s motivem Prachovských skal. Ostatně evropský unikát, který jsme navštívili, Pravčická brána již na známkách České republiky je (ČR k. č. 79). Nominální hodnota 9,- Kč jako by korespondovala s tarifem na pohlednici do zahraničí. A dokonce značná část návštěvníků této známky využívá. Musím napsat, že mi rvalo srdce vidět trhat přepážkové listy na frankování. Bylo by krásné takhle v kopcích mít poštovnu a vrtá mi hlavou jestli už tam někdy nebyla. Tento den byl již z filatelistického hlediska ztracený, nádherné skály tisíce a tisíce stejných a podobných pohledů do monumentálních skalních stěn. Fascinující pohledy do krajiny a abych nezapomněl soutěsky řeky Kamenice. Divoká a Eduardova soutěska nám zůstala skrytá. Tak jsem si jí projel na lodičce pouze ve vzpomínkách, když už jsme na přístaviště přišli až po pracovní době. Až jsem pocítil únavu z nachozených kilometrů a vidiny akvarijních rybiček v říčce Kamenici a papoušků vznášejících se v okolních hvozdech mne vrátily na pevnou zem, po které to bylo k automobilu ještě 10 kilometrů.

Následující den jsme si vytkli dva cíle, to aby si nožičky odpočinuli a já mohl doplnit svoji sbírku dat tisku. Navštívili jsme muzeum v Kamenickém Šenově zasvěcené českému sklu (ČSSR k. č. 1211) a znovu pošta a jako skoro vždy, velké pochopení pro moji zálibu. "Tatínek je taky filatelista." Chvatně se loučím, vždyť jsem přetáhl až do přestávky a také mne přítel očekává za městem na další národní přírodní památce Panská skála u Kamenického Šenova (ČR k. č. 78). Opravdový geologický monument. Sloupcová odlučnost čediče v našich podmínkách - nádhera a nelitoval jsem ani rozhledu do krajiny. A protože, nejen filatelií živ je člověk, jeli jsme na houby k Ferdinandově soutěsce. Několikrát jsme brodili potok, ale to co jdeme uviděli nemá u nás, co vím, obdobu. Z potoka vyrůstající kolmo kolmá (jestli je možné takto zdůraznit vyjímečnost místa?) pískovcová stěna do výšky přibližně sta metrů. Den je naplněn a toto datum "tisku" je 17. IX 04. A zítra znovu za filatelií a dobrodružstvím.

PS: Kde jsem ve článku udělal úmyslnou filatelistickou chybu?!

Autor: Pavel Lukavský | 16. 12. 2004

Komentáře

Úmyslná chyba

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2018 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223