Jak je to skutečně s privátními přítisky na celinách

(návrh stanoviska k projednání
na shromáždění členů Společnosti sběratelů celin)


Stanovisko vedení SSC zveřejněné v Informacích SČF č.2/2003 (a poté přetištěné i v dalších filatelistických periodikách, např. Mauritius apod.) vyvolalo v řadách sběratelů bouřlivou reakci a mnohé rozporuplné názory. Zejména proto, že ve Stanovisku byly použity některé terminologické nesprávnosti a také nesprávná doporučení pro sběratele a vystavovatele. V zájmu zklidnění situace a sjednocení názorů na přítisky na celinách přijímá shromáždění SSC tento závěr:

Rozlišováni přítisků na celinách:

Při zpracování Katalogu privátních přítisků na československých a českých celinách, vydaném v roce 1997 (tzv. "žlutého" katalogu firmy Trojan) bylo uvažováno členění přítisků z hlediska "filatelistické hodnoty", a to podle potřeby a skutečného účelu jejich vydání do čtyř skupin:
  1. přítisky s provozně účelovou funkcí;
  2. propagační a suvenýrové přítisky vydávané neziskovými organizacemi (zejména KF) na podporu jimi organizovaných akcí;
  3. ostatní propagačně komerční přítisky vydávané za účelem zisku;
  4. spekulativní přítisky neznámého původu.
Vstup České pošty na trh privátních přítisků a zejména pak vydávání dopisnic přímo určených pro tisk propagačních přítisků, podnítil zájem sběratelů o privátní přítisky poštovní provenience, a to bez ohledu na jejich mnohdy evidentně komerční účel. Převážil názor, že co vydává pošta a nebo je vydáváno prostřednictvím pošty, je i filatelistické, a to bez ohledu na účel vydání a zisk (jak je tomu ostatně i u jiných filatelistických materiálů). Tato praxe vedla k rozlišování přítisků podle jejich původu do tři kategorií A-C. Proto bylo ve "žlutém" katalogu od původního záměru kategorizace upuštěno a dodatečně byl do katalogu zařazen Rejstřík přítisků poštovní provenience (kategorie A a B -viz zmíněný katalog str.429, ostatní v katalogu uvedené přítisky jsou pak nepoštovního původu - kategorie C).

V současnosti jsou mnohé přítisky zhotovovány počítačovými tiskárnami, což vede k jejich vyčleňování do další kategorie D, neboť mnozí sběratelé je považují spíše za kašety než za přítisky.
Kategorizace přítisků A-C (resp. A-D) se mezi sběrateli již natolik vžila, že doporučujeme zachovat i nadále toto členění:

Kategorie "A" - neúřední přítisky vydávané Českou poštou: vydává je Česká pošta s.p. OZ DOS Postfila (dále jen Postfila) za účelem vlastní obchodní propagační činnosti. Přítisky jsou označeny logem "Postfila" a distribuuje je Česká pošta ve vlastní obchodní síti a dodává je smluvním odběratelům (včetně novinkové služby). Náklad přítisků je Postfilou přesně evidován.

Kategorie "B" - privátní přítiskv vydávané Českou poštou: vydává je Postfila na zakázku a podle návrhu:

a) různých organizačních jednotek České pošty (např. Obvodní ředitelství Č.P., Poštovní muzeum, příp. i jednotlivé pošty);

b) privátních subjektů (soukromníků a firem mimo Českou poštu). Přítisky této kategorie do r.1997 nebyly označovány, v r.1998 byly označeny logem Postfily jako kat. A), v letech 1999-2000 byla k logu Postfily připojena písmena PP (t.j. Privátní Přítisk) a od r. 2001 opět nejsou označovány. SSC bude prostřednictvím VV SČF usilovat o nějaké jejich zřetelné označení. Celý náklad přítisků přebírá objednavatel a nakládá s ním podle vlastního uvážení. Konečný náklad těchto přítisků je Postfilou rovněž přesně evidován.

Kategorie "C" - privátní přítisky vydávané soukromými subjekty (nepoštovní vydání): Zejména u této kategorie je nutno sběratelskou hodnotu posuzovat podle hledisek uvedených v bodech 1.- 4. a hodnotit je podle vydavatele a podle účelu, k jakému vydaný přítisk slouží. Někteří vydavatelé (např. KF) označují tyto přítisky svojí značkou (číslem KF). U většiny přítisků kat. C nelze naprosto spolehlivě ověřit výši nákladu. Zde je na místě varovat sběratele před spekulativními přítisky neznámého původu a také před přítisky parazitujícími na různých akcích bez vědomí jejich organizátorů (kteří v mnoha případech vydávají vlastní přítisky na podporu těchto akcí).

Kategorie "D" - privátní přítisky vydávané soukromými subjekty vyhotovené počítačovými tiskárnami: jde fakticky o kašety, které lze pomocí kvalitní techniky (scanner a tiskárna) velmi snadno zkopírovat tak, že je kopie od originálu nerozeznatelná. význam mají (podobně jako ostatní kašety) jen ve spojení s poštovním razítkem. Přítisky mohou být zhotoveny jen v několika málo kusech a proto důrazně doporučujeme sběratelům zjišťovat, zda přítisk byl vydán samoúčelně jen pro zisk vydavatele a nebo zda plní i jiný účel (např. grafický doplněk k příležitostnému razítku či propagačnímu štočku v OS a v OVS jako je tomu u přítisků Asociace Olympsport nebo sekce ČNS/SČF Skauting).

Někteří sběratelé s odvoláním na filatelistický slovník v knize "Československá filatelie Praga 88" doporučili používat pojem "přítisk" jen ve smyslu polygrafického a nikoli filatelistického názvosloví a pro dopisnice (celiny) s přítiskem používat výraz "příležitostná dopisnice". Je zde však nebezpečí záměny s úředně vydávanými příležitostnými dopisnicemi, které vydává Ministerstvo informatiky (a tímto názvem je označuje) a jde o úřední celiny s vlastním číslem CDV příp. COB. Proto SSC doporučuje zejména filatelistickým publicistům používat v této souvislosti zásadně adjektivum "privátní (privátní příležitostná dopisnice, privátní výstavní dopisnice, privátní celina, celina s privátním přítiskem apod.)

Hodnota a cena přítisků na celinách:

Pro sběratelskou hodnotu přítisků je prakticky nemožné stanovit nějaké objektivní kritérium a každý přítisk je nutno posuzovat z mnoha hledisek. Nelze se řídit ani "kategorií" přítisku, protože i prostřednictvím Postfily může být vydán přítisk ("B") k naprosto bezvýznamné události jen za účelem zisku, ale také může být vydán i zajímavý nepoštovní přítisk ("C") o jehož účelu - hromadném sdělení informace - není pochyb. Jsou přítisky z dílny renomovaných grafiků vysoké umělecké úrovně, ale také přítisky amatérské v tom horším smyslu slova. Vyskytují se přítisky vhodně vydané k dokumentaci významné události a doplňující příležitostné razítko (např. k volbě prezidenta), ale zbytečně realizované v několika barevných mutacích.

S hodnotou přítisku úzce souvisí i jeho prodejní cena. U přítisků kategorie "A" a části kategorie "B"- viz odsek a) - reguluje prodejní cenu Česká pošta (v současné době zpravidla nominální hodnota celiny + 5,-Kč). U všech ostatních přítisků určuje prodejní cenu objednavatel. A právě zde je jedna z příčin některých názorů, odsuzujících přítisky jako takové, protože jako v každé lidské činnosti, i zde se nacházejí podnikavci, kteří zneužívají zájmu sběratelů přítisků k neúměrnému zisku. Při posuzování přiměřenosti ceny je však třeba přihlížet k těmto faktorům, které cenu ovlivňují:
  • samotná cena "nosné" celiny;
  • cena za zhotovení přítisku. Tuto položku ovlivňuje jednak výše nákladu (pozor na spekulativně nízké náklady některých přítisků) a jednak zvolená tisková technika. Např. podle ceníku Postfily je cena tisku vícebarevným ofsetem při nákladu 1000 kusů 6x vyšší než cena za jednobarevný knihtisk, u nákladu 500 kusů činí pak rozdíl v ceně více než desetinásobek;
  • cena za zhotovení návrhu přítisku - jde-li o návrh významného malíře či grafika, může dosahovat až několika tisíc Kč, které jsou pak do ceny přítisku zahrnuty;
  • na některých přítiscích jsou obrazy, motivy, znaky apod., které jsou chráněny autorskými právy a poplatek za jejich použití může dosahovat rovněž částky v řádu tisíců Kč;
  • dalších několik tisíc Kč musí vydavatel přítisku uhradit, pokud nechává k přítisku vyhotovit i příležitostné razítko + poplatek za dobu jeho používání, příp. zřízení příležitostné přepážky.
K těmto nutným nákladům si přirozeně každý vydavatel připočítává určitý zisk, kterého chce prodejem dosáhnout, ať k pokrytí dalších nákladů, např. za pronájem prodejních stánků, dopravu a k osobní spotřebě (např. filatelistický obchodník), nebo k částečné úhradě nákladů na neziskovou činnost (např. KF). A právě posouzení přiměřenosti tohoto zisku je velice spornou otázkou na níž nelze dát jednoznačnou odpověď, co ještě je a co už není přiměřený zisk.

Nelze opomenout ani zákonitosti trhu, tedy vzájemného vztahu nabídky a poptávky, kdy na jedné straně je požadavek prodejce, na straně druhé jak dalece je pro potencionálního kupujícího takový požadavek přijatelný. Jsou přítisky snadno prodejné za 50,- i více Kč (starší dokonce i v řádu několika stokorun) a na druhé straně i přítisky, které lež! na prodejních stolcích i za méně než 20,- Kč bez zájmu kupujících. Proto lze dát sběratelům jediné možné doporučení: pokud se vám po posouzení všech výše uvedených hledisek zdá cena přítisku neúměrně vysoká - nekupujte jej!

Možnosti použiti přítisků ve výstavních exponátech:

V úvodu uváděném Stanovisku vedení SSC (ale i v jiných názorech publikovaných k přítiskům na celinách) je nesprávně naznačováno, že privátní přítisky nemohou být uplatněny ve výstavních exponátech, dokonce jsou označovány za "nežádoucí vydání podle řádů FIP". Generální řád FIP v článku 3.2 specifikuje, co je "vhodný" filatelistický materiál - materiály spojené s poštovním provozem a pro jeho zabezpečení (známky, celiny upotřebené i neupotřebené včetně variant, návrhů, zkusmých tisků ......). Jako nevhodný materiál jsou uvedeny ... analogické pohlednice, výsadní a ministerské suvenýrové tisky, příležitostné tisky (tzv. černotisky), pamětní listy, nálepní listy ...., a to proto, že je není možno použít v poštovním provozu. Celiny s přítiskem mezi "nevhodným" materiálem jmenovány nejsou. Poštovně je lze běžně použít, protože jsou vydávány na dopisnicích s platnou vytištěnou známkou (tzv. "nosná" dopisnice) a k mnoha z nich je současně vydáváno i příležitostné razítko. Použiti takových "nosných" dopisnic v exponátu, kdy je však důraz kladen právě na ono poštovní razítko, připouštějí i oborové řády pro výstavní třídy FIF a SČF. A navíc, současné modernizační trendy ve světové filatelii prosazované vedením FIP, dávají téměř neomezené možnosti sběratelům přítisků na celinách hlavně a především v soutěžní "OTEVŘENÉ TŘÍDĚ (OPEN CLASS)", aby se jimi nemuseli jen "těšit doma", ale mohli je dokonce hrdě vystavit a představit veřejnosti v této velmi volné výstavní třídě.

Uvádění přítisků na celinách v katalozích:

Každá trochu větší skupina sběratelů (a to čehokoli i mimo filatelii) má zájem, aby vše, co bylo vydáno v oblasti jejich sběratelského zájmu, bylo pro jejich snadnou orientaci uvedeno v katalogu příp. v nějakém jiném seznamu. Přítisky na celinách ČR jsou v současnosti ve větším či menším rozsahu uváděny v těchto příručkách:

Katalog POFIS - uvádí přítisky kategorie "A" (přítisky na COB však vyčleňuje do zvláštní skupiny), z přítisků kat. "B" uvádí pouze přítisky pro Poštovní muzeum, které však označuje jako pseudokategorii "A-PM";

Katalog Merkur-Revue - uvádí všechny přítisky kategorie "A" a všechny přítisky kategorie "B";

Katalog Pěnkava - uvádí všechny přítisky kat. "A" i "B", ale odděluje do samostatných číselných řad přítisky na COB, přítisky na dopisnicích pak uvádí ve čtyřech číselných řadách: - tisky pro Poštovní muzeum (PM), přítisky na tzv. přítiskových dopisnicích (PP), na provozních dopisnicích (PPp) a na neadresní straně dopisnic (PPpo).

Katalog "C" Rovensko (vydávaný v KF 05-92 Rovensko pod Troskami jako pracovní pomůcka pro sběratele) - uvádí přítisky kat. "C" (pokud se je podaří zachytit) včetně počítačových tisků Asociace Olympsport a sekce ČNS/SČF Skauting.

Aktuální přehledy přítisků jsou také zveřejňovány na některých internetových stránkách (www.cpost.cz, www.radio.cz/postfila, www.japhila.cz aj.)

Otázku, který katalog pro řazení přítisků (kat. "A" a "B") používat, si musí každý sběratel zodpovědět sám. Vzhledem k tomu, že katalog Merkur Revue (zejména u přítisků kat. "B"):

- zavedl číslování jako první a navázal na číslování v přehledech přítisků poštovní provenience zveřejňované již dříve v různých filatelistických periodikách;

- respektuje chronologický sled akcí, k nimž jsou přítisky vydávány;

- jeho číslování je mezi sběrateli dlouhodobě vžité,

doporučujeme sběratelům používat ve vzájemné komunikaci právě toto číslování. (Tímto doporučením samozřejmě v žádném případě nechceme omezit právo ostatních vydavatelů na vlastní číslování či odlišné členění přítisků.)

Závěr:

Shromáždění členů Společnosti sběratelů celin na setkání dne ..... projednalo tento materiál a:

a) ruší Stanovisko vedení SSC zveřejněné v Informacích SČF č. 2/2003;

b) konstatuje, že privátní přítisky na celinách existují více než 100 let, sbírají se a jsou sběratelským filatelistickým materiálem a při splnění podmínek GŘ FIP je lze použít i ve výstavních exponátech, zejména v Otevřené třídě (Open Class);

c) doporučuje sběratelům přítisků na celinách posuzovat tento sběratelský materiál podle všech výše uvedených hledisek, aby nedocházelo ke zneužívání jejich sběratelského zájmu různými nepoctivými či anonymními podnikavci;

d) žádá filatelistické publicisty (ale i funkcionáře) o objektivitu a více tolerance k tomuto menšinovému sběratelskému oboru, tak jak to činí u menšinových oborů jiných (např. ve vztahu ke sběratelům pamětních a příležitostných tisků, Cartes maximum apod.).

Z pověření skupiny sběratelů přítisků přítomných na setkání SSC dne 11. 10. 2003 (a po konzultaci s dalšími sběrateli) návrh zpracoval Karel Macháček.

Autor: Karel Macháček | 3. 2. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223