Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích

aneb jak také může vznikat poštovní známka

Čeští i slovinští filatelisté dlouho přemýšleli o možném námětu společné česko-slovinské známkové emise. Obě naše známkové země vznikly po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918. Proto jsme uvažovali o takových motivech známek, které by symbolizovaly osvobození z národní poroby. Připadaly v úvahu dva základní motivy. Jednak československá Osvobozená republika na známce z roku 1920, představovaná ženou trhající okovy, jednak postava slovinského muže na známce tzv. Lublaňské emise z roku 1919, rovněž lámajícího okovy poroby. Mohly to být však i jiné motivy, podobné těm, které se objevily na některých předchozích společných známkových emisích České republiky. Např. postavy světců, jakými byli Jan Nepomucký nebo svatý Vojtěch, postavy a tváře historicky významných panovníků, jakými byli Jan Lucemburský s královnou Eliškou Přemyslovnou nebo císař Napoleon I., mohla to být umělecká díla výtvarná (Vlaho Bukovac) nebo objekt uměleckého řemesla (barokní křeslo). Nyní, kdy je stále více posilována ochrana přírody, mohla se stát nosným motivem např. perlorodka říční (viz společné česko-německé vydání z roku 2002).

Nakonec však přišla s podnětným návrhem slovinská strana. Stalo se tak po internetové konzultaci s předsedou Muzejního spolku Žluticka. To když muzikoložka Maruša Zupančič z Institutu muzikologie – výzkumného centra slovinské Akademie věd a umění v Lublani došla k poznání, že „jejich“ slovinský hudebník Johann Gerstner, houslový virtuos, pedagog na škole Filharmonické společnosti a ředitel orchestru Zemského divadla v Lublani, se narodil v jakémsi německy znějícím městě jménem LUDITZ, česky Žlutice. A tak navrhla na společnou známku osobnost J. Gerstnera, narozeného ve Žluticích v roce 1851, před 160 lety, který byl významnou kulturní osobností Slovinska a jejího hlavního města Lublaně.

Tento návrh získal širokou podporu velvyslanectví Slovinské republiky v Praze, velvyslanectví České republiky v Lublani, předsedů SČF a Svazu slovinských filatelistů, města Žlutice a České a Slovinské pošty. Známka byla schválena a zařazena komisí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR do emisního plánu na rok 2011. A tak se stal J. Gerstner tváří česko-slovinského a slovinsko-českého vydání. Školu vychodil ve Žluticích, absolvoval Pražskou konzervatoř, působil v úspěšném komorním duu J. Gerstner – housle, Gustav Mahler – klavír. V roce 1871 odešel do Lublaně, kde se významnou měrou podílel na rozvoji slovinského houslového umění a kde vychoval za dobu svého působení až do své smrti v roce 1939 na tisíc houslových virtuosů.

Známku a aršík navrhl náš grafik a medailér Karel Zeman a vyryl ji Mistr-rytec Jaroslav Tvrdoň. Známka s Gerstnerovým portrétem s houslemi v rukou je ve středu aršíku, zatímco v jeho horních rozích jsou znaky měst Žlutice a Lublaně. Česká známka má nominální hodnotu 34 Kč, zatímco slovinská, patřící do eurozóny, má hodnotu 1,33 euro.

Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích

Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích

V den vydání známky, 27. května 2011, se konalo slavnostní uvedení známky v Lublani za účasti představitelů města, Slovinské pošty a Svazu slovinských filatelistů. Promluvil zde i velvyslanec České republiky pan Petr Voznica za účasti české delegace, kterou tvořili starosta města Žlutice Václav Slavík a předseda Muzejního spolku Žluticka Petr Brodský. Zde emisi připomněli nejen zmíněným aršíkem, ale též krásným poštovním razítkem a příležitostnou obálkou.

Ve Žluticích se konala slavnostní inaugurace o 14 dnů později, dne 11. června 2011. Zúčastnili se jí Jakob Štunf, chargé d´affaires slovinského velvyslanectví v Praze, vedoucí delegace Svazu slovinských filatelistů Igor Pirc, lublaňská muzikoložka Maruša Zupančič, předseda SČF Walter Müller spolu s bývalým předsedou SČF Lumírem Brendlem a členy předsednictva SČF Václavem Svobodou a Josefem Froncem, dr. Jan Galuška – ředitel Poštovního muzea, který zastupoval Českou poštu, autor návrhu příležitostného poštovního razítka Josef Svoboda – ředitel Střední lesnické školy ve Žluticích, šéfredaktor MERKUR REVUE Zdeněk Fritz a Jakub Kopřiva, redaktor Karlovarského DENÍKU. Program odpolední slavnosti byl bohatý. Po přivítání pozvaných starostou města na radnici následoval hodinový koncert karlovarského smyčcového kvarteta v kostele sv. Petra a Pavla. V 15 hodin na náměstí před rodným domem s pamětní deskou J. Gerstnera se představily děti jako nástupci Gerstnerovy generace houslistů – děvčátko a chlapec zahráli na housle drobné skladby. Veřejnou inauguraci známky na připraveném pódiu moderoval Petr Brodský. S projevy pak vystoupili starosta města, který zdůraznil význam cesty žlutických do Lublaně navázáním přátelských kontaktů, kulturní atašé slovinského velvyslanectví v Praze, předseda Svazu slovinských filatelistů Igor Pirc, muzikoložka Maruša Zupančič, zástupce České pošty,s.p. a ředitel Poštovního muzea dr. Galuška, a bývalý předseda SČF Lumír Brendl, který zmínil historii společného vydání. Poté se všichni přesunuli do Galerie, kde byla umístěna a poštovními úřednicemi obětavě vedena poštovní přepážka s bohatou nabídkou známek, dopisnic, pamětních listů a s příležitostným razítkem Josefa Svobody a příležitostnou R-nálepkou s textem Johann Gerstner / česko-slovinská emise / obrázek houslí.
Inaugurace poštovní známky se stala nejen pro historické město Žlutice a celé Žluticko významnou společenskou a kulturní událostí roku 2011.

Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích

Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích

Inaugurace česko-slovinského aršíku ve Žluticích


Autor: Lumír Brendl | 28. 6. 2011

Komentáře

Bez názvu

RE: Bez názvu

RE: Bez názvu

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223