Historické drobnosti z éry dlouhých adres

V bohaté historii pohlednic je možné najít řadu detailů dokreslujících dřívější popularitu a význam tohoto odvětví. Zvláště ve své „zlaté éře“ (cca 1895 – 1910) se „dopisní lístky“ staly takřka přirozenou součástí veřejného života.

Oblibu pohlednic jako předmětu sběratelské vášně, která se na přelomu 19. a 20. století stala téměř celospolečenskou mánií, může ilustrovat tříbarvotisk ze série Malebné pohledy na Prahu, vydávané kolem roku 1900 nakladatelstvím Grosman a Svoboda (Obr. 1). Malba dnes pozapomenutého, ve své době však respektovaného a velmi produktivního malíře Ferdinanda Engelmüllera (1867 – 1924) zachycuje na pozadí Vltavy prostor východního předpolí Pražského hradu (tzv. Opyš) s hradebními věžemi Černou a Daliborkou. Záměr odesilatele, dobově nijak ojedinělý, osvětluje stručný vzkaz: „K rozhojnění Vaší sbírky pohlednic zasílá Frant. Skřivan.“

Historické drobnosti z éry dlouhých adres

Sběratelství pohlednic tehdy příležitostně reflektoval i denní tisk. Jihočeské listy z 28.5. 1902 projevily v článku s titulkem „Nepřítel pohlednic“ sympatickou starost o zájmy sběratelů: „I pohlednicový sport má svého nepřítele – v poštovním razítku. Často slyšeti stesky, že došla toho neb onoho krásná pohlednice, mnohdy i umělecky provedená, ale všecka radost bývá pokažena poštovním razítkem, které jakoby naschvál, vyšklebuje se z místa nejlepšího. Lze tomuto nedostatku nějak zabrániti? Na větších poštách, při krátké době a velkém chvatu asi stěží, ač snad i tu mohlo by se při dobré vůli jednati opatrně. Kde však je pošta menší, není snad třeba, aby se vše házelo na jednu hromadu; neboť může zde býti více zdařilých pohlednic, opravdu cenných, které znečištěny čerstvým razítkem poštovním od pohlednice spodní, stávají se úplně bezcennými. Upozorňujeme na tuto vadu poštovní úřady, které dosud si jí nepovšímly, a doufáme, že se jí na dále vyvarují.“

Jiný, dobově závažnější rozměr pohlednicové produkce naznačuje zpráva stejných novin z 26.3. 1904: „Národní Jednota Pošumavská vydala osm druhů překrásných uměleckých, trojbarevným tiskem provedených pohledů na Prahu dle návrhu akadem. malíře P. Körbra. Upozorňujeme na tyto pohlednice zvláště nyní, kdy u příležitosti hudebního festivalu [První český hudební festival, pořádaný Ústřední jednotou zpěváckých spolků českoslovanských 3.-5.4. 1904] venkov náš Prahu hojně navštíví a kdy tisíce pohlednic z Prahy bude odesláno. Zakupováním těchto dopisnic podporuje se Nár. Jedn. Pošumavská, jež všeobecné podpory potřebuje a bojuje se zároveň proti zlořádu rozšiřování bezcenných výrobků firem namnoze nám nepřátelským. Poněvadž ceny jsou neobyčejně mírné, vybízíme naše čtenáře do Prahy zavítavší, aby pouze pohlednice Nár. Jednoty Pošumavské u prodavačů žádali a kupovali.“ Zmíněná série pohlednic, vytištěná v renomovaném pražském nakladatelství Edvarda Beauforta, skutečně nese ve své elegantní stylizaci charakteristický rukopis malíře Pavla Körbera (1862 – 1925). Jedna z nich zachycuje například renesanční objekty v Královské zahradě Pražského hradu (Královský letohrádek, Zpívající fontánu a Míčovnu) a vchod do věže Daliborky (Obr. 2). Článek zároveň dokládá, že i pohlednice se na přelomu 19. a 20. století stávaly součástí procesu hospodářské emancipace české společnosti a jejího vymezování se vůči konkurenční společnosti německé. Národní jednota pošumavská byla založena v Praze roku 1884 jako spolek k podpoře zájmů českých menšin v pohraničních oblastech jižních a západních Čech, osídlených většinově německým obyvatelstvem. Vydávání pohlednic představovalo jen malý segment v široké škále jejích aktivit, zahrnující podporu místní průmyslové výroby a školství, přednášky, kulturní akce, zakládání a provoz knihoven nebo vydávání odborných a popularizačních publikací. I zakoupením několika pohlednic u „národně uvědomělého“ prodejce mohl v této době český vlastenec deklarovat svůj zájem o „národní věc“ (a obdobnou možnost měl na pomyslné druhé straně barikády také vlastenec německý).

Historické drobnosti z éry dlouhých adres
¨

Poznámka redakce Infofily: převzaté z našeho partnerského magazínu o pohlednicích Filokartie.cz. Pomožte tento projekt pro sběratele pohlednic znovu oživit. Uvedené články, které na Infofile hodláme zveřejňovat, ukazují jaký kvalitní obsah tento magazín má.

Autor: Michal Kurz | 17. 8. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2016 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223