EKOLOGIE - 32. ročník filatelistické olympiády pro školní rok 2004/2005

S pojmem ekologie se v současné době setkáváme prakticky na každém kroku. Můžeme se dočíst o této problematice v novinách i časopisech, sledovat programy v rozhlase i v televizi. Samozřejmě se s ekologií setkáte ve škole. Proč je tak aktuální, proč se o ní pořád píše a mluví, proč je i tématem naší filatelistické olympiády?

Ekologie je věda, která studuje jak žijí rostliny a živočichové společně na naší planetě a jak závisejí na přírodních podmínkách kolem nich. Jak jsou jednotliví živočichové a rostliny přizpůsobeni k přežití na Zemi a zároveň ukazuje, jak jsou všichni bez rozdílu závislí jeden na druhém. Člověk je samozřejmě nedílnou součástí tohoto složitého procesu.

Ekologie jako téma filatelistické olympiády je natolik široké, že mladí filatelisté mají dostatečnou volnost v naplnění tématu olympiády. Takto široce pojaté téma bude mít jistě i řadu úskalí. Nelze totiž dát k dispozici jednotný návod, jak dané téma zpracovat, protože zahrnuje nepřeberné možnosti zpracování a záleží pouze na autorovi. V podstatě může každý mladý filatelista využít svůj zájem o některou z oblastí přírody, vědy, techniky i historie. Miniexponát vytvořený k olympiádě se může snadno stát základem pro budoucí výstavní exponát. Téma olympiády je natolik zajímavé, že by bylo škoda nepokusit se je filatelisticky zpracovat.

Pro snazší orientaci v problematice a jako určité vodítko při zpracování miniexponátů vám i letos předkládáme určitá témata. Ta mohou být ale také inspirací pro tvorbu témat vlastních.

Návrhy témat


1. Přizpůsobení životu na Zemi

Kdy a jak vznikly první organismy na Zemi nikdo přesně neví, ale už od prvopočátku se jednotlivé druhy musely přizpůsobovat vznikajícím životním podmínkám. Musely vyřešit základní problém – jak získat živiny a energii nutnou pro život. S postupným zdokonalováním života na Zemi se organismy rozšiřovaly po celé planetě. V důsledku toho musely řešit problémy spojené např. s horkem a žízní, jak přežít zimu a chlad, jak se pohybovat na souši, ve vodě i ve vzduchu. Postupně se začaly vytvářet i složité potravní vztahy, které vedly např. ke vzniku lovců a jejich kořisti, býložravců i masožravců, ale i rozkladačů. Vytvořily se vztahy jako symbióza a parazitizmus.

2. Rozmanitost života

S přizpůsobením organismů životním podmínkám na Zemi vnikla nepřeberná řada rostlinných a živočišných druhů v jednotlivých biotopech. Dnes můžeme organismy nalézt prakticky po celé planetě. Žijí na poušti i ve vodách řek a moří, v lesích, pralesích i na savanách a pampách. Stejně tak najdeme život vysoko v horách a zároveň hluboko pod zemí, ve vzduchu a dokonce se řada živočichů a rostlin stala neoddělitelným společníkem člověka. Vzpomeňte jen na myši. Dokonce člověk zkouší živé organismy vysílat do kosmu.

3. Život v ohrožení

Složité vztahy mezi organismy a přírodou, které se vytvářely po milióny let, začal narušovat až člověk, který se na planetě objevil v poměrně nedávné době. S rozvojem lidského myšlení a se stoupajícími nároky na vlastní život člověka dochází na Zemi k tomu, že lidé postupně vyhubili mnoho rostlinných a živočišných druhů. Že člověk postupně ničí jednotlivé biotopy. Postupně znečisťuje životní prostředí odpadky, emisemi atd.

4. A co já, filatelista?

Člověk ve své ješitnosti zapomíná na to, že je nedílnou součástí přírody, a že se příroda bez člověka obejde, ale člověk bez ní zahyne. Jenom změna našeho chování může zachovat planetu Zemi pro nás i do budoucnosti v pořádku tak, aby to pořád byla krásná modrá planeta. A co může udělat filatelista? Stejně jako všichni ostatní se může chovat ekologicky a navíc ještě může ostatním prostřednictvím krásy známek a ostatních filatelistických materiálů ukázat krásy života na Zemi i způsoby, jak ji zachovat pro budoucnost.


Organizace olympiády


Soutěžící si podle vlastního uvážení rozmyslí a připraví miniexponát (albové listy) pro kroužkové, oblastní i národní kolo FO. Zároveň si opatří a přinesou vlastní filatelistické materiály, které potřebují k jeho vytvoření. Protože je téma velmi široké, bude stejně jako v minulém ročníku olympiády možno použít různorodější filatelistický materiál. To znamená, že soutěžící mohou využít známky všech zemí světa a v přiměřené míře i ostatní vhodný filatelistický materiál. Tím budou mít stejné podmínky, jako když tvoří velký výstavní exponát.

Kroužková, oblastní kola a národní kolo FO se skládají ze dvou částí. Jsou to testy ze všeobecných filatelistických znalostí a znalostí tématu olympiády a tvorba albových listů (miniexponátu). Tématické znalosti se tedy budou prověřovat nejenom tvorbou miniexponátu, ale také formou testu. Obdobně, jako v dřívějších ročnících FO, budou do testu zařazeny otázky vztahující se k tématu olympiády, které vycházejí z běžných znalostí žáků základních a středních škol. Filatelistický test obsahuje 15 otázek ze všeobecných filatelistických znalostí a 5 otázek z tematických znalostí a je možno za ně dosáhnout maximálně 40 bodů (jednotlivé otázky mohou mít podotázky, těžší otázky mohou být dotovány větším počtem bodů). Miniexponáty hodnotí pět jurymanů a každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. Nejnižší a nejvyšší hodnocení se vždy škrtá a součet zbývajících tří dává celkové hodnocení. V rámci hodnocení miniexponátu je bodově zvlášť vyčleněno jeho tematické zpracování. Tím si soutěžící ověří, do jaké míry zvládl téma olympiády. Přitom na tematické zpracování miniexponátu připadne asi polovina z celkového počtu možných bodů. Při hodnocení miniexponátu používá jury zvláštních tabulek.

Dobu vymezenou pro tvorbu miniexponátu si KMF a oblasti stanoví samy, při národním kole se předpokládá asi dvě a půl hodiny.

Počet albových listů pro jednotlivé věkové kategorie:

Věková skupina Z A B C

Kolo v KMF 1 2 2 3
Oblastní kolo 1 2 3 3
Národní kolo 1 2 3 3


Věkové kategorie soutěžících: Z 9 - 10 let
  A 11 - 13 let
  B 14 - 15 let
  C 16 - 18 let

Pro zařazení do věkové kategorie rozhoduje vždy věk dosažený soutěžícím 1. ledna 2005.

Autor: Zdeněk Töpfer | 20. 10. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223