Nabídka našeho eshopu

Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě

Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě

  • Cena: 999 Kč

Dva tucty glos k dějinám filatelie XVI. - Známky zrozené za ostnatým drátem

Koncentrační tábory a židovská ghetta, do nichž nacisté v letech druhé světové války zahnali milióny lidí z celé Evropy, se sice nacházely v centru civilizované Evropy, ale neměly s ní pranic společného. Nepřekročitelná hranice z nich učinila svět sám pro sebe, v němž platily absurdní zákony a kde každá maličkost nacisty alespoň dočasně tolerovaná mohla nesnesitelnému životu dodávat alespoň zdání snesitelnosti. Jedním z takových míst bylo osmdesátitisícové ghetto v polském městě Lodži. Židovská komunita zde tvořila zvláštní společenství jedinců, živořících bez reálné naděje, že někdy ještě budou plnoprávnými a svobodnými lidmi a nic na tom neměnila ani skutečnost, že správa ghetta byla formálně ponechána radě starších a stařešinovi v jejím čele. Jednou z tolerovaných maličkostí zde byly tři poštovní úřady, které zabezpečovaly dopravu dopisů a ostatních zásilek, ale jen výhradně uvnitř židovského ghetta.

A byl to právě stařešina, kdo usiloval - z důvodů více psychologických než praktických - o vydání výplatních známek pro ghetto. Pochopení u velitele ghetta ale nenašel a plánované vydání známek bylo zakázáno. Na jaře v roce 1944, v době krátké nepřítomnosti velitele ale pohotově získal pro svůj plán souhlas velitele místního gestapa. Proč se to povedlo, těžko soudit, snaha Židům vyhovět se ale i s odstupem více než půl století stále jeví jako krajně nepravděpodobný důvod. Gestapák tedy spíše musel kalkulovat s finančním ziskem, který taková zvláštnost, jakou židovské známky byly, mohla přinést. Narychlo povolaný grafik Josef Kowner, jehož jméno je dodnes známo, navrhl dvě známky v hodnotě 5 a 10 feniků. Byl na nich zpracován shodný motiv, který se na obou známkách odlišoval jen v detailech - v levé půlce ležatého obdélníku známky portrét stařešiny města, v pravé šesticípá Davidova hvězda a lodžské Kostelní náměstí. Připojený nápis upozorňoval, že se jedná o známku židovské pošty ghetta v Lodži. Obě známky byly v tiskárně ghetta technikou kamenotisku urychleně vytištěny - pětifeniková červeně, desetifeniková zeleně. Papír byl v ghettu velkou vzácností, tisklo se na rubu starých vyhlášek. Na tiskové archy se nevešly víc než čtyři známky. K vytištěným známkám gestapo pravděpodobně vzneslo připomínky. Lze tak soudit z toho, že se začalo pracovat na třech nových návrzích s nominálními hodnotami 5, 10, a 20 feniků. Hlavní motiv na známkách zůstal téměř nezměněn, zkratka pf označující měnu nominální hodnoty ale zmizela, pravděpodobně proto, že v očích gestapa příslušela výhradně jen německým známkám. Zato ale gestapo dodalo kvalitnější papír, který umožnil tisknout dvacet známek na jeden arch. Barvy známek se střídaly - modrá, oranžová, červená a olivově zelená. Kolik jich bylo celkem vytištěno není známo. V polovině března se vrátil velitel tábora a použití známek zakázal. Vytištěné exempláře byly shromážděny a zničeny. Šéf gestapa se v případu dále neangažoval, buď proto, že mu celá záležitost za to zkrátka nestála nebo naopak mu vyhovovalo, že se zachovalo jen pár exemplářů, které skončily v jeho archivu, kde také po osvobození ghetta byly objeveny.

Dvě miniaturní poštovní správy působící v důstojnických zajateckých táborech ve Woldenbergu a v Gross Bornu, existující pod správou německé branné moci si dovolily oživit myšlenku, že v roce 1944 opět nastal čas, který ve starověkém Řecku byl nazýván ekecheiriá, tj. všeobecný mír vyhlašovaný v době konání olympijských her. V primitivní tiskárně vybudované s přispěním Mezinárodního červeného kříže byly doslova na koleně vydány dvě malé červené známky znázorňující běžce vbíhajícího do cílové pásky a pět olympijských kruhů. Místo označení státu slova POCZTA OB (tj. obozy oficerow, důstojnické zajatecké tábory) OF II.C (kód označení tábora ve Woldenbergu). Tábor II. D v Gross Bornu na svou známku s kresbou závodníka na dvoukolovém vozíku taženém koněm, dokonce umístil i slovo OLYMPIÁDA. Známky se pochopitelně za hranice obvodu tábora nedostaly a projev ojedinělé mírové aktivity válečné události zcela pohltily.

Zcela jiná historie je spjata s ghettem Terezín. Právě zde pražské gestapo zřídilo vhodné náhradní prostory za své přeplněné věznice. V letech 1940 - 1945 ghettem prošlo na 35 000 osob a pro velkou většinu z nich to byla přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů. V Terezíně nacisté vymysleli a zavedli tzv. připouštěcí známky, které ovšem neměly výplatní moc. Jejich jediným účelem bylo zkomplikovat a omezit zasílání balíčků internovaným osobám. Po zavedení připouštěcích známek totiž mohl balíček odeslat jen ten příbuzný, který předtím od vězně tuto připouštěcí známku obdržel.

Terezínské připouštěcí známky vznikly v pražské Státní tiskárně cenin podle návrhu Bedřich Fojtáška. Idylický motiv rozpracovaný na známkách samozřejmě nijak nekorespondoval s poměry v Terezíně: v popředí dvojice košatých stromů s vinoucí se silnicí, v pozadí vesnička s kostelíkem, na obzoru kopce a bílé obláčky nad nimi, dole nápis THERESIENSTADT. Nominální hodnota na známce uvedena nebyla, údajně ale známka byla prodávána za deset korun.

Dva tucty glos k dějinám filatelie XVI. - Známky zrozené za ostnatým drátem


Aršík terezínských připouštěcích známek rozdávaný členům delegace Mezinárodního Červeného kříže v době jejich návštěvy v terezínském ghettu.

Připouštěcí terezínské balíkové známky se později staly velmi vyhledávaným a mnohokrát padělaným filatelistickým materiálem a také dnes mají značnou hodnotu. Na mezinárodní aukci pražského Domu filatelie PROFIL v květnu 2003 byla nabízena studijní sbírka připouštěcích známek pro ghetto Terezín z pozůstalosti rytce Jindry Schmidta a znalce Rudolfa Gilberta. Jednalo se o nejvýznamnější světový soubor těchto známek, obsahující i položky, které existují jen v jediném exempláři. Vyvolávací cena 1.480.000,-- Kč znamenala slevu z katalogové ceny 2.600.000,-- Kč více než 40 %. Ačkoliv řadu položek katalog pro jejich unikátnost vůbec nedokázal ocenit a skutečná katalogová cena sbírky tedy musela být ještě výrazně vyšší, kupec se přesto nenašel.

Dva tucty glos k dějinám filatelie XVI. - Známky zrozené za ostnatým drátem


Jeden z četných padělků terezínské připouštěcí balíkové známky.

Dva tucty glos k dějinám filatelie XVI. - Známky zrozené za ostnatým drátem


Československá známka z roku 1965 vydaná u příležitosti 20. výročí osvobození Terezína a vězňů židovského koncentračního tábora. Návrh C. Bouda, rytina B. Housa.

Na konci války se do pražské tiskárny dostavil důstojník gestapa a vyžadoval odevzdání desek, z nichž se připouštěcí známky tiskly. Přítomný rytec Jindra Schmidt stačil udělat do štočků několik vrypů, jimiž odstranil na jednom z domků v pozadí dvě okénka. Navždy tak oddělil pravé známky od případných pozdějších neregulérních tisků.

Není na připouštěcích terezínských známkách ale nejkrásnější skutečnost, že podruhé zatím nikdy nemusely být vydány a že jinak tomu snad nebude ani v budoucnu?

Příště: Chyby a omyly na známkách


Autor: František Hrbek | 6. 4. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


Nabídka našeho eshopu

522-537 - vícepásky v čistém stavu

522-537 - vícepásky v čistém stavu

  • Cena: 14500 Kč
Československo 1918-1939, komplet - 1x desky, 1x archivní box, vč.zesílených obalů - zasklené

Zasklený komplet Československo 1918-39 + 1x desky+1x archivní box

  • Cena: 3545 Kč