Dva tucty glos k dějinám filatelie VI. - Otec poštovní známky

Výpočet poštovného za dopravu dopisu v předznámkovém období byl mistrovský počtářský výkon. Cena závisela nejen na vzdálenosti adresáta, ale i na váze dopisu a druhu použité dopravy. Jiné taxy se účtovaly za přepravu nákladním poštovním vozem (přičemž záleželo na počtu spřežení táhnoucí vůz), jiné když přepravu dopisu zajišťoval rychlý kurýr na koni. V praxi se samozřejmě málokdy stávalo, že dopis byl celou trasu přepravován jediným způsobem. To vše bylo započítáno do výsledné ceny, kterou platil adresát dopisu. Zdálo se, že poštovních úředníků-počtářů brzy bude zapotřebí mnohem víc než samotných kurýrů. Nebylo divu, protože pro výpočet poštovních tarifů měla např. berlínská pošta pomocnou knihu o 1853 stránkách ! Lidé se drahým poštovním službám vyhýbali a svoji korespondenci raději svěřovali formanům i náhodným pocestným. Počet dopisů přepravovaných poštou nakonec tvořil jen zlomek toho, co putovalo mezi pisateli a příjemci dopisů. Spokojen s panujícími poměry v poštovnictví nebyl nikdo - ani veřejnost, ani poštmistři.Ve Velké Británii celá záležitost skončila v roce 1833 v parlamentu, protože nahromaděné problémy v poštovnictví bylo nutno řešit.

Přišla velká chvíle Rowlanda Hilla, muže mnoha zájmů, nápadů a profesí. Byl učitelem, písařem, úředníkem pojišťovny a dokonce tajemníkem komise pro kolonizaci Jižní Austrálie.

Sir Rowland Hill (1795 - 1879)

Dva tucty glos k dějinám filatelie VI. - Otec poštovní známky


Příběh, jak došlo k tomu, že byl někdy v roce 1836 osvícen skvělým nápadem jak nevyhovující a byrokratické poštovnictví zjednodušit, zní dnes trochu jako pohádka.Traduje se, že na svých cestách se dostal do Skotska, kde v jednom zájezdním hostinci byl svědkem jednoduché finty, s jejíž pomocí si servírka vyměňovala zprávy se svým bratrem v dalekém Londýně. Děvče doručený dopis nepřijalo s odůvodněním, že nemá na úhradu vysokého poštovného a argumentovalo tím, že porto ve výši tři a půl šilinku je polovinou jejího týdenního platu. Hillovi, který scénku se zájmem pozoroval se později dostalo vysvětlení - sourozenci měli domluvený zvláštní způsob komunikace na dálku. Nepřijatý dopis vrácený pisateli znamenal, že adresát je v pořádku. Dopis tak plnil svůj účel - sděloval zprávy, ale pošta přišla zkrátka. Příhoda se pro Rowlanda Hilla prý stala námětem k přemýšlení.

Začátkem roku 1837 vytvořil spis POST OFFICE REFORM. V něm se snažil dokázat, že snížením poplatků za dopravu dopisů dojde ke zvýšení počtu zásilek. Zároveň navrhoval poplatek od odesilatele vybírat předem, formou v neomezeném množství volně prodejných, malých standardizovaných nálepek, opatřených na zadní straně lepem (dnes jim říkáme poštovní známka). Nálepky měly označovat každou zásilku a úkolem pošty bylo znehodnocovat je razítkem, aby se zamezilo jejich opakovanému použití. Dopis vážící půl unce měl být opatřen nálepkou v hodnotě jeden penny, a to bez ohledu na vzdálenost a způsob jeho dopravy. Tak by odpadly komplikované výpočty poštovného a státní pokladna by ušetřila i na platech nadbytečných poštovních úředníků. Ke spisu Hill přiložil svůj vlastní grafický návrh nálepky.

Hillův reformní spis otevřel éru moderního poštovnictví

Dva tucty glos k dějinám filatelie VI. - Otec poštovní známky


S Hillovým reformním návrhem se brzy seznámila úřední místa, žurnalisté i čtenáři novin a časopisů. Jejich reakce byly různé - od nadšených až po zatracující. Nejdále ve svých úvahách dospěl v květnu 1837 časopis Chambres Journal, který Hillův návrh označil za kardinální omyl a čiré bláznovství. Zvlášť podivný se redakci jevil nápad předem kupovat známky na dopisy, které dosud nebyly napsány.

Hillův spis se úředním postupem dostal až ke generálnímu poštmistrovi Velké Británie, siru Williamovi Lichfieldovi. Myšlenka lepit na dopisy jakési potištěné papírky mu připadala naprosto absurdní a tak ji neváhal označit za největší hloupost, která se kdy ve světě zrodila. A v tomto smyslu Hillovi také odpověděl. Nebylo to nic nového, historie se opakovala, podobné trampoty a nezdary zažili již Hillovi předchůdci (o nich ale Hill patrně neměl nejmenšího tušení). Na rozdíl od nich se nenechal odradit a energicky se pustil do boje. Opakoval svůj návrh na jiných místech, pronikal k vládním úředníkům a poslancům, výmluvně argumentoval, přesvědčoval a především se obrnil nezměrnou trpělivostí.

Návrh své reformy předložil i kancléři státní pokladny siru F.T.Baringovi - a konečně uspěl. V březnu 1839 byl prováděcí zákon poštovní reformy schválen v parlamentu, v srpnu zákon ratifikovala královna Viktorie, jednotný poštovní poplatek ve výši jednoho penny vstoupil v platnost 10. ledna 1840. Dne 25. dubna 1840 byli všichni angličtí poštmistři upozorněni, že od 6. května budou známky, které byly již předtím rozeslány na poštovní úřady, používány v poštovním provozu. A tak 6. květen 1840 se stal dnem oficiálního vydání první známky světa.

Dva tucty glos k dějinám filatelie VI. - Otec poštovní známky


Československý příležitostný aršík (A2940) vydaný k 150. výročí vydání první poštovní známky světa zobrazuje na známce uprostřed dvoupencovou známku s portrétem královny Viktorie orazítkovanou razítkem "maltézský kříž", na levém kupónu Rowlanda Hilla, autora anglické poštovní reformy a iniciátora první známky světa, na pravém kupónu neúspěšný soutěžní návrh první poštovní známky hodnoty 1 d s portrétem královny Viktorie - dílo Williama Wyona z roku 1839.

Rowland Hill byl jmenován nejprve tajemníkem šéfa anglické pošty a později generálním poštmistrem Velké Británie. Do výslužby odcházel s národním darem dvacet tisíc liber a šlechtickým titulem, který mu královna Viktorie udělila za vynikající zásluhy. Když roku 1879 zemřel, byl pochován ve Westminsterském opatství po boku nejvýznamnějších osobností Velké Británie.

Nejsou snad životní osudy sira Rowlanda Hilla nejlepším důkazem toho, že štěstí nejvíce přeje odvážným?

Příště: První poštovní známka světa

Autor: František Hrbek | 17. 12. 2012

Komentáře

Vdaka

Dve chybičky

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223