Další možná falza ke škodě sběratelům?

Ve Zpravodaji č. 1/2007 jsem publikoval článek, který byl zaměřen na možnost záměny dodatečně vyrobených obtisků a změn barevných odstínů se skutečnými výrobními vadami. Na to, že výčet možností padělatelů je širší, jsem upozornil v samém závěru článku.

V průběhu první poloviny tohoto roku se na filatelistickém trhu objevily „známky“, u kterých není proveden ofsetový tisk. Jedná se tedy v podstatě o „bílé zoubkované papírky“, které jsou z jedné strany opatřeny lepem. Svým formátem a použitým papírem se shodují s výplatními známkami, které byly vydány k propagaci světové výstavy poštovních známek PRAGA 2008 nominálních hodnot 7,50 Kč (kat. 498) a 11 Kč (kat. 514). Z dostupných informací se fakticky jedná o neprovedení tisku u známky 7,50 Kč, Praga 2008 – logo výstavy (kat. 498). To lze tvrdit s ohledem na informace, že nálezce objevil celý arch bez tisku právě v balíku těchto poštovních známek.

Exempláře bez ofsetového tisku již nyní vyvolaly veliký zájem filatelistů. Všechno má však svá „ale“. V tomto případě musím upozornit na fakt, že použité barvy jsou lehce odstranitelné. Na obrázku je ukázka známky, na jejíž pravé straně byl dodatečně odstraněn ofsetový tisk. To, že barvy lze smýt i z celé plochy známky, je samozřejmé. Papír známky přitom na první pohled nevykazuje na lícní straně žádné změny.


Z uvedeného vyplývá, že opět nelze věřit všemu, co vidíme. V případech, které jsou předmětem tohoto článku, lze doporučit konzultaci se znalcem. Ani samotný filatelista ale není úplně bez možnosti falzum rozpoznat. Známky byly tištěny na papíru, který je označován jako flan. Ten po osvícení UV-lampou vykazuje charakteristické znaky jak na líci, tak i na rubu. S ohledem na fakt, že společně s ofsetovými barvami je odstraňován i fluorescenční nátěr, je právě toto jedním z vodítek, jak poznat, zda se jedná nebo nejedná o falzum ke škodě sběratelům.

Rudolf Oppolzer
rudolf.oppolzer@seznam.cz

Na toto téma navazuje další informace, která se týká článku, který se nedávno objevil na internetovém portálu Infofila pod názvem

„Je libo červené nebo žluté jablíčko?“

O co v něm šlo? Na diskusním fóru Sběratel.com se objevil velice zajímavý dotaz na známku ČR z roku 1996, Pofis č. 110 - Plch zahradní.

„Dobrý den. Nejsem zdatným filatelistou, ačkoli sbírám známky ČR od jejího vzniku. Dcera mi již v roce 1997 přinesla známku č.110, na které je jablko ve výrazně jiné barvě (žlutá) než u všech ostatních (červená). V Katalogu jsem se o možnosti této "varianty" nic nedočetl.Dnes, na Národní výstavě známek v H.K. mi bylo doporučeno, obrátit se na nějakého odborníka na známky ČR s tím, že je to zajímavý případ, který ještě neviděli. Prosím o radu, nebo nějaké posouzení od odborníka, kterých se na této stránce určitě nachází dost. Děkuji Jirka V.“

V podstatě se na diskusním fóru od 30. dubna odvíjela diskuse několika sběratelů nad možným vznikem takovéto známky. Byl osloven i výrobní náměstek PTC pan Štefek, který připustil, že se může teoreticky jednat o vyexpedovaný aršík najížděcí makulatury, na jehož části nebyla otištěná hlubotisková červená barva, tudíž mohla tato odchylka uniknout pozornosti výstupní kontroly (podotýkám, že pan náměstek měl k dispozici jen sken známky odeslaný elektronickou poštou, ne samotný exemplář). Byl jsem nepřímo v této diskusi osloven, abych i já se k této známce vyjádřil, ačkoliv jsem viděl jen stejný sken. Přikláněl jsem se k variantě, kdy ke změně barvy známky mohlo dojít vlivem působení UV záření, avšak neměl jsem pro toto tvrzení žádný přímý důkaz, jen ten, že jsem viděl jiné známky, obsahující původně červenou barvu, které po několika týdnech vystavení na slunečním světle o tuto červenou barvu přišly (viz známky ve vitríně Poštovního muzea ve Vyšším Brodu). S odvoláním na článek pana R. Oppolzera viz Zpravodaj č. 1/07 str.46-47, jsem požádal zúčastněné oné diskuse, aby počkali několik týdnů, než provedu test, který by mé tvrzení potvrdil, či vyvrátil. Nyní po třech měsících, kdy jsem vystavil několik známek slunečnímu záření, se chci o výsledky podělit se čtenáři našeho Zpravodaje (o ostatních známkách bude samostatný článek).


Na tomto obrázku, který byl zveřejněný na zmíněném portálu, a který byl dán k dispozici všem zainteresovaným, je vidět rozdíl v barevnosti na první pohled. Známka vpravo je neupotřebená, „vybarvená“ tak, jak byla vytištěna v PTC. Známka vlevo očividně červenou barvu postrádá. Červená barva chybí nejen na povrchu jablíčka, ale také v podbarvení srsti plcha.

Nyní posuďte další sken, který jsem pořídil ze známky, která byla vystavena několik týdnů za oknem na jižní straně mého domu. Z těch několika týdnů zářilo slunce dostatečně intenzivně. Zajímavé na mém pokusu bylo to, že ne každá hlubotisková barva se při působení vlivu UV záření chová stejně (pro mě záhadou bylo také to, že z popisované známky, po dobu vystavení za oknem, zmizel lep asi z 80% plochy, zřejmě působením vysoké teploty, proto jsem musel zadní část známky ještě opláchnout vodou, abych odstranil tmavé skvrny z míst, kde spálený lep zůstal; ovlivnilo by to kvalitu obrázku známky). Nepatrný rozdíl mezi obrázky je způsobený jiným nastavením rozlišení na skeneru a fakt, že můj skener (AGFA Snapscan 1212U) snímá odlišně od skeneru pana Jirky V. Ideální by bylo skenovat obě známky na stejném skeneru při stejném rozlišení. Přesto se domnívám, že působením UV záření lze změnit barevnost známek a je tedy nutné takovéto barevné odchylky vždy nechat ověřit znalcem. Snažme se naše „objevy a nálezy“ nejprve rozumě vysvětlit, a pak teprve hledejme rarity a nedokonalosti při výrobě. I když obě varianty jsou pravděpodobné, přikláním se k té mnou prokázané.
autor Josef Fronc