Bulharské balíkové známky z roku 1945

Bulharská pošta zavedla balíkové známky teprve během druhé světové války. Oproti původnímu stavu musely být balíkové zásilky od roku 1941 vypláceny výhradně těmito speciálními poštovními ceninami. První emise vyšla v roce 1941 (Mi. 1-12), další následovaly v létech 1942 (Mi. 13-20) a 1944 (21-29).

V lednu 1945 vyšla poslední emise bulharských balíkových známek, která však byla určena výhradně pro balíčky odesílané bulharským vojákům na frontu (Mi 30- 36; obr. 1). Nižší hodnoty měly náklad 1 mil. kusů, vyšší pak pouze 250.000 kusů. Pro jejich přípravu byla využita emise 1944, která byla opatřena propagandistickým přetiskem. Ten vyzýval obyvatele, aby vojákům posílali co nejvíce věcí („Všechno na frontu“). Fronta se již hroutila a stát sám nebyl schopen zaopatřit své vojáky všemi nutnými předměty a tak byla pomoc od jejich známých a příbuzných vítána. Obdobné výplatní emise bulharských známek z roku 1945 vyzývaly obyvatele ke sběru druhotných surovin, látek atd., aby pomohli tehdejšímu válkou rozvrácenému hospodářství země.
Bulharské balíkové známky z roku 1945
Obr. 1

Bulharsko se účastnilo 2. světové války na straně Německa. Do války vstoupilo v roce 1941 v souvislosti s útokem na SSSR, když Bulharsko očekávalo územní zisky a odčinění porážky v první světové válce. Svou roli zde navíc hrálo soupeření Bulharska a Rumunska o přízeň Hitlera. I když car Boris se vstupem země do války příliš nesouhlasil, tehdejší vláda nakonec prosadila tento krok a bulharští vojáci byli posláni na východní frontu. V roce 1944 byla ovšem válečná situace již výrazně jiná, Sovětský svaz vytlačoval armády Německa a jeho spojenců ze svého teritoria a postupně se sovětští vojáci dostávali až na území německých spojenců v Evropě. V této situaci už i bulharská vláda chtěla vystoupit ze spojeneckého svazku s Německem a přidat se na stranu Spojenců. To však již nestihla provést.

Příchod Rudé armády do Bulharska a Rumunska v létech 1944/45 od základů změnil politické poměry a místní vlády se snažily uchránit své země od statusu poražených států. Bulharsko i Rumunsko byly navíc přenechány Sovětskému svazu západními velmocemi, které již v roce 1944 při jednání Churchilla a Stalina dohodly, že Bulharsko a Rumunsko bude patřit do sovětské zájmové sféry a naopak Řecko do zóny západních velmocí (tzv. Procentová dohoda). Výsledkem bylo, že jak Rumunsko, tak Bulharsko vyměnilo svou orientaci na Německo za spolupráci se SSSR a vojáci obou zemí se konce války zúčastnili jako spojenci Sovětského svazu. Konec války předznamenal i konec carského zřízení v Bulharsku, v roce 1946 došlo pod taktovkou SSSR k odstranění cara a zřízení lidové republiky, která existovala až do roku 1989.

Bulharští vojáci byli začleněni převážně do 1. ukrajinského frontu Rudé armády maršála Koněva (každý front zahrnoval několik sovětských armád) a spolu s ním došli až na území Československa, kde se mimo jiné účastnili osvobození Prahy.

Bylo by zajímavé zjistit, zda existuje celistvost z dubna/května 1945 s výše uvedenými balíkovými známkami adresovaná na nějakého bulharského vojáka působícího na území Československa. Nezná některý ze čtenářů TERRA takovýto doklad poštovního provozu či ho dokonce nemá ve své sbírce?

Uvedená emise byla používána nejen pro vyplácení balíků, ale i pro vyplácení běžných poštovních zásilek ve funkci výplatní známky, zejména po skončení války a po ztrátě původního smyslu – vyplácení vojenských balíků. Z tohoto důvodu emisi registruje katalog Zumstein nikoliv mezi známkami balíkovými (kam je naopak zařazuje Michel), ale mezi běžnými výplatními známkami pod katalogovým číslem 474-480.

Na následujícím obrázku si můžeme ukázat pohled odeslaný z Bulharska do ČSR v roce 1946 (Sofia -> Praha), který je jednou ze známek emise vyplacen.

Bulharské balíkové známky z roku 1945
Obr. 2


Autor: Lubor Kunc | 8. 2. 2008

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223