Asijské umění: Japonský dřevořez a Indická malba na skle

ASIJSKÉ UMĚNÍ: JAPONSKÝ DŘEVOŘEZ

Asijské umění: Japonský dřevořez a Indická malba na skle

Katalogové číslo: 0503
Datum vydání: 21.02.2007
Nominále: 12.0 Kč
Tiskové listy: 4
Rozměr obrázku známky: 40 x 50 mm
Rytina: Martin Srb

Způsob tisku: ocelotisk z plochy v barvě černé a zlaté kombinovaný barevným ofsetem

Námět známky: Dívka s loutkou 1845 - Utagawa Kunisada (1786-1865), Národní galerie v Praze Doménou Kunisady, největšího mistra pozdního japonského dřevořezu, byly ilustrace scén a portréty herců divadla kabuki. Zpočátku se jako žák Toyokuniho I. věnoval divadlu i krasavicím a proslul především jako malíř krásek bijinga. Dřevořezy jsou pozoruhodné svou barevností, kompozicí a vysokou uměleckou kvalitou. V r. 1844 převzal jméno svého mistra a jako Toyokuni II. produkoval výpravné scény z divadla a portréty herců kabuki. Díky úspěchům v roli pedagoga i malíře působil Kunisada jako vůdčí osobnost školy Utagawa. Všichni jeho současníci i následovníci z éry Meiji vycházeli z výtvarných principů, které uplatnil právě on. Na známce je rytecký přepis jeho dřevořezu „Dívka s loutkou“ z r. 1845.
ASIJSKÉ UMĚNÍ: INDICKÁ MALBA NA SKLE

Asijské umění: Japonský dřevořez a Indická malba na skle

Katalogové číslo: 0504
Datum vydání: 21.02.2007
Nominále: 24.0 Kč
Tiskové listy: 4
Rozměr obrázku známky: 40 x 50 mm
Rytina: Martin Srb

Způsob tisku: ocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem

Námět známky: Šiva, Párvatí, Ganéša - Indie, 19. století, Národní – Náprstkovo muzeum Podmalba na skle se stala v Indii populární v 19. století. Náměty na těchto obrázcích jsou náboženské nebo dvorské. Zobrazují jak různá hinduistická božstva, tak portréty panovníků, dvořanů nebo kurtizán. Technika malby se liší od malby na papír nebo dřevo tím, že se nejprve vytvoří detaily a teprve pak se pokrývají temperou větší plochy. Součástí malby jsou blýskavé detaily tvořené kovovou folií, která se upevňuje na zadní stranu malby tak, aby prosvítala a imitovala např. šperky. Většina obrázků je malých rozměrů, námět pokrývá celou plochu. Texturu malby dotváří tečkování a šrafování, barvy jsou výrazné a živé. Technika malby na skle vyžaduje řemeslnou zručnost. Obrázky se v Indii zavěšovaly na stěny především v domácnostech středních tříd. Na známce je rytecký přepis podmalby na skle zobrazující boha Šivu s jeho nejbližšími.

Autor: Česká pošta | 27. 2. 2007

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223