40. výročí kosmického letu první ženy

Před čtyřiceti lety vypustili Sověti do vesmíru první ženu - Valentinu Těreškovovou. Byl to obrovský propagandistický tah - po první družici a prvním člověku v kosmu i první kosmonautka. Avšak teprve s velkým zpožděním jsme se dovídali, jak vše probíhalo. Těreškovová během letu selhala. Dodnes to popírá, jak o tom svědčí její nedávný rozhovor pro ruskou tiskovou agenturu. S myšlenkou vypustit ženu do vesmíru přišel krátce po Gagarinově startu velitel kosmonautů generál Nikolaj Kamanin. Ale mnoho dalších zasvěcených nesouhlasilo. Kamanin se tedy rozhodl, že pro to získá prvního muže země Nikitu Chruščova. A ten okamžitě pochopil politický význam takové výpravy a nařídil ji uskutečnit.

Když ministr vojenského průmyslu Dmitrij Ustinov, pod něhož kosmonautika patřila, svolal poradu nad tímto úkolem, Kamanin se pochlubil, že nechal předběžně vybrat na 400 žen ze čtyř aeroklubů v centrálním Rusku. Osmačtyřicet z nich potom absolvovalo lékařské vyšetření, z něhož vyšlo v březnu 1962 pět dívek: Žanna Jerkinová, Taťána Kuzněcovová, Valentina Ponomarjovová, Irina Solovjevová a Valentina Těreškovová. Nicméně z pětice se brzy vydělila trojice nejvážnějších kandidátek: Ponomarjovová, Solovjovová a Těreškovová. V sekretariátu ÚV KSSS rozhodli 21. března 1963: Odstartují kosmonaut a kosmonautka! Kamanin dával přednost Těreškovové kvůli propagandě - Tereškovová byla dělnicí a tajemnicí Komunistického svazu mládeže. Kamanin se o ní vyjadřoval jako "o Gagarinovi v sukních". Později připustil, že její konkurentky byly lépe připraveny, ale že se žádná z nich nemůže rovnat Těreškovové ve schopnosti působit na davy. Poslední slovo měl však Chruščov - podle fotografií a životopisů tří děvčat doporučil Těreškovovou. Loď Vostok 5 měla s Valerijem Bykovským odstartovat 8. června 1963. Vzhledem k různým technickým potížím odložili její vypuštění o tři dny. Po startovních obtížích nakonec Vostok 5 dne 14. června odstartoval a jeho let probíhal bez obtíží. Zato Těreškovová se o dva dny později, když čekala v kabině Vostoku 6, nervovala. Čtyři minuty před startem měla puls 184 za minutu. Nicméně vlastní vypuštění včetně přetížení a beztíže absolvovala bez obtíží, dokonce lépe než kosmonauti-muži. Jenže vzápětí si začala stěžovat na všechno možné: Bolí mne koleno a nemohu srovnat nohu tak, aby nebolelo. Tlačí mne popruh, kterým jsem přivázaná... Ostatní kosmonauti se chytali za hlavu: To není možné, v beztíži přece popruh volně plave. Následovaly další stížnosti: Bolí mě hlava na těch místech, kde mám přilepené kontakty. Ten chleba je příliš suchý, měla bych radši černý. Chtěla bych domů. Bykovskij měl pocit, že občas pláče. Těreškovová měla za úkol provést několik důležitých manévrů, neustále slibovala: "Nebojte se, všechno udělám..." Když ji Moskva upomínala, odsekla jenom: "Potom." A zase dlouho mlčela. Až se ozvala: "Usnula jsem. Jsem unavená a usnula jsem." "Proč jste netrénovala ruční přistání lodi?" "Zkoušela jsem to, ale nešlo to. Jsem strašně unavená. Nechte mne být, ať si chvilku odpočinu. Zítra ráno všechno udělám." Hlavní konstruktér Sergej Koroljov soptil: "Že já jsem se spojil se ženskými! Už nikdy!" Po několika neúspěšných pokusech o orientaci lodi zůstalo v nádržích lodi jen málo paliva, a tak musel Vostok 6 urychleně přistát.

Krutý dolet
Těreškovová se vrátila 19. června po 71 hodinách letu. Velmi ji potrápila kinetóza. Pláčem a únavou získala také jedno prvenství. Stav beztíže na Těreškovovou těžce dolehl. Ve tomto stavu se z lidského organismu urychleně odplavuje vápník, který je stavebním materiálem kostí. "Zatímco u mužských kosmonautů se hladina vápníku vyrovnala do dvanácti dnů po návratu, Těreškovová se nemohla přes měsíc postavit na nohy," napsal později lékař Vitalij Volovič. Obrovským propagandistickým tahem byla také svatba Těreškovové s kosmonautem Nikolajevem. První s touto myšlenkou přišel buď Kamanin, nebo šéf lékařů Karpov. Ve vedení se tato idea setkala s obrovským nadšením. Obřad jim uspořádal sám Chruščov a přikázal také, aby ho živě přenášela televize. Chruščov, sedící vedle nevěsty, pronesl přípitek na počest hlavního konstruktéra Koroljova. Tehdy se poprvé rozepsaly západní sdělovací prostředky o velkém tajemství sovětské kosmonautiky. Hlavním konstruktérem sovětských raket je Koroljov.

Pramen: MF Dnes, 18. 6. 03: Karel Pacner: Jak to bylo s Valentinou Těreškovovou?

Obrázek (ukázka z exponátu)

40. výročí kosmického letu první ženy


Autor: Petr Fencl | 10. 10. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223