160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova VI. - Paní poštmistrová Marie Halamková

Paní poštmistrová Marie Halamková byla vzácná a obdivuhodná žena. Je s podivem, že při péči o tři svoje děti a při výpomoci na poště i v hospodářství si našla ještě čas na četné svoje záliby. Hrála na klavír, vyšívala, malovala a stále zůstávala ve styku se Ženským spolkem v Praze.

Na svoji dobu měla též dosti neobvyklého koníčka, což bylo fotografování. Fotografie si sama vyvolávala i kopírovala a za svého života pořídila velké množství snímků všech možných žánrů. Fotografovala svoji rodinu, přátele, ale hlavně partie v obci a okolí, takže po ní zůstalo mnoho krásných dobových obrazových dokumentů. Po své matce zdědila též lásku k přírodě a k zahradničení. Krása zahrady o níž se vzorně starala, byla v té době každému známá a všichni dnešní pamětníci na ní rádi vzpomínají. Je o ní pochvalně psáno i v kře-lovické pamětní knize.

Křelovická pošta několikrát poskytla azyl různým potřebným lidem ve zlých dobách. Po skončení války prusko-rakouské v r. 1866, kdy řádila v obci cholera, byl ve škole a na poště zřízen provizorní lazaret. První obětí cholery se stal křelovický učitel Hyhlík. V první světové válce byli na poště ubytováni ruští zajatci a koncem 2. světové války také němečtí vystěhovalci. Těžká ztráta postihla Marii Halamkovou, když jí na samém konci 1. světové války zemřel syn Franci, ve věku necelých 20ti roků. Vrátil se jako praporčík 3. prosince 1918 z albánské fronty, kde se nakazil malárií a této nemoci po osmi dnech pobytu v rodném domě podlehl.

Výstavbou dráhy z Tábora do Jihlavy byla koňská poštovní přeprava zastavena. Dostavníky prodala státní správa v dražbě a tak zanikla i všechna bývalá postiliónská sláva. Místní doprava byla poštmistrům pronajata, ti zakoupili lehčí povozy a drželi si menší stavy koní. Po roce 1918 pak ustoupily mnohé koňské poštovní vozy automobilům. Asi jedním z posledních postiliónů, neboli kočích, byl Václav Vytiska z Křelovic, čp 7., což je doloženo následujícím potvrzením:

Potvrzuji tímto, že Václav Vytiska zaměstnán byl u mne od roku 1914 do roku 1920 jako poštovní kočí, byl poctivý a spolehlivý a za celou dobu jeho služby nebylo na něho stížnosti. M. Halamková, přednostka úřadu.

Paní Marie Halamková zakončila svoji poštmistrovskou činnost v r. 1939, kdy odešla do penze. Svoje hospodářství pronajala již v roce 1934. V padesátých letech začal však tento pěkný zemědělský statek a celá usedlost chátrat. Pole v té době sice obdělávalo Zemědělské družstvo, ale přitom docházelo postupně k devastaci celého objektu. Zmizela krásná zahrada, na níž se kdysi pořádaly některé obecní slavnosti a nebylo již nikoho, kdo by měl s cizím majetkem soucit. Paní Halamkové byla vykázána jedna světnička, kde žila až do konce svého života. Zemřela v Praze, v roce 1958, ve věku 83 roků.

Fotografie

160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova VI. - Paní poštmistrová Marie Halamková

1) Marie Halamková, rozená Hartlová s dcerou Jindřiškou za pobytu rodiny v Holandsku v roce 1898. Fotografie, pořízená v Amsterodamu, je z rod. archivu ing. Radka Tomáška, Praha

160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova VI. - Paní poštmistrová Marie Halamková

2) Paní poštmistrová Halamková věděla, že dobrý poštovský kůň si zaslouží i její pozornost a péči. Fotografie z roku 1912 je z rodinného archivu ing. Radka Tomáška, Praha .

160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova VI. - Paní poštmistrová Marie Halamková

3) Manévry c.k. rakouského vojska v r. 1912, fotografované od poštovního úřadu v Křelovicích. Foto pochází z rodinného archivu ing. Radka Tomáška, Praha

160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova VI. - Paní poštmistrová Marie Halamková

4) Zajatí ruští vojáci v 1. světové válce byli v r.1915 ubytováni také na křelovické poště. Foto je rovněž z archivu ing. Radka Tomáška, Praha


Autor: Alois Buchta | 10. 8. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Související články


© 2002 - 2019 Zdeněk Jindra
ISSN 1214-4223